Cyklisti, kteří jsou cyklisty, jenom když se jim to hodí

Už dlouho jsme nepsali žádný pořádný hejt na největší otloukánky dnešní doby, tedy cyklisty. A protože doba, kdy se vám budou sebevražedně na náledí vrhat pod kapoty aut se nezadržitelně blíží, pojďme si připomenout jeden fenomén, který se zejména mezi cyklisty městskými (odlišovat od nebezpečnějšího druhu cyklista pumpičkář!) neuvěřitelně rozmáhá. Všimli jste si, že cyklista městský je cyklistou zejména tehdy, když se mu to zrovna hodí?

Projevuje se to především tam, kde se to nejméně hodí vám jakožto chodcům a řidičům, tedy na křižovatkách, kruhových objezdech, přechodech… Jakmile takový cyklista přijede po silnici vpravo od aut a sezná, že na semaforu svítí jemu nesympatická červená, ladně to loupne mezi chodce stojící na rohu, přejede na končící či začínající zelenou na přechodu, a lup už je zase na silnici, přece není žádnej sráč, aby jezdil po chodnících, žejo!

Foto: Jeff Wemer, Flickr.com

Foto: Jeff Wemer, Flickr

K tomu si přidejte nějaké to projíždění kruhových objezdů po přechodech, protože normálně by je někdo srazil, že jo, a vůbec s tím nemá co do činění to, že 90 % cyklistů projíždí objezdy vpravo od aut (takže úplně blbě). Cyklisty, kteří kličkují mezi maminkami s kočárky na uzoučkých chodnících, protože by je někdo srazil, a další podobné exempláře, které my chodci a řidiči městští potkáváme dennodenně.

MYVůbec nechci tvrdit, že to u nás cyklisti mají jednoduché. Ale když už jsme podle všemožných fašounků z Cyklo*Matů a jiných Dětí Země krajinou kolům zaslíbenou (protože je tu pořád hezky a samá rovinka, žejo), tak by se možná cyklisti mohli přestat bát chovat jako cyklisti. Protože právě ty jejich prasárny, kterými se „chrání“, ohrožují maximálním způsobem ostatní a způsobují ty nejhorší nehody.


        


Komentáře nejsou povoleny.