DRM

Moderní technologie hýbou světem a téměř každý z nás dnes nosí v kapse chytrý telefon, v tašce tablet či netbook a v druhé kapse nějaký ten přehrávač, aby se telefon nevybil za čtyři hodiny, ale až za šest. A tato zařízení jsou boží především kvůli tomu, že nám dokáží kdekoliv na světě zprostředkovat všechen ten obsah, který milujeme. Alespoň teoreticky…

Pokud je pro vás zkratka DRM, užitá v titulku, ekvivalentem španělské vesnice, pak vězte, že se jedná o „digital rights management“, což se dá česky přeložit různě a většinou špatně. Obecně však platí, že se jedná o metody, které mají zabránit nelegálnímu nakládání s autorským obsahem, kontrolovat a omezovat používání všech digitálních médií. Filmů, e-booků, hudby, ker, … A klíčové slovo? Právě to milé „omezovat“.

Já jsem hrozně nerad omezován! Ano, už jsem trochu vyrostl ze svého temného adolescentního období a jsem si vědom svých práv a povinností. Ale když si půjdu koupit do Intersparu housku, je zcela na mně, jestli se o ni podělím se svým žaludkem, s žaludkem svého kamaráda či s žaludkem labutě na Vltavě. Avšak ano, budu mít stále jen jednu housku a celá analogie se světem pirátství zde končí, protože housky klonovat neumím.

Přesto je mi krajně nepříjemné, když mi někdo přikazuje, co všechno se svým legálně zakoupeným digitálním obsahem udělat smím a co ne. Pokud bych slezl ze stromu a šel si koupit do obchodu cédéčko s hity Haničky Zagorové, rád bych si ho bez problému poslechl i z libovolného zařízení. Když si koupím film, chci se na něj podívat cestou někam na konec světa vlakem.

Když si koupím počítačovou hru na Steamu, chci mít možnost si ji zahrát i na LANparty, na které nebude možné připojit všechny k internetu, chci si ji zahrát i na tom konci světa, na který jsem právě dojel! A chtěl bych si ji třeba zahrát s trochou nostalgie i za deset let. Steam tu za deset let nejspíše bude, pokud tu budeme my. Ale budou tu i další, často poněkud intoušské a už dnes nespolehlivé legální distribuční kanály? Až se svou hru za deset let pokusíme znovu aktivovat, neobjeví se 404 a tým vycvičených opiček?

DRM

Argumentů proti DRM existuje nespočet. Přesto má stále většina firem pocit, že omezováním svých živitelů dosáhne zářivých prodejů. V době, kdy jsme před lety dostávali legální krabicové review kopie her, které vyžadovaly aktivaci po internetu, jsme často po dvouhodinovém nadávání vzali zavděk crackem! To je vskutku péče o platícího zákazníka, jak má být (dnes už je to malilinko lepší).

Ano, existuje vůle s tím něco udělat. Řada firem prodává obsah bez DRM a je to skvělý obchodní argument a prodeje jdou (pro některé paradoxně, pro některé naprosto logicky) nahoru. Někteří se rozhodli obsah dávat zdarma a zeptat se uživatelů, kolik chtějí zaplatit. No a ono to (filmoví distributoři, zírejte!) funguje. Hořkosladkou cestou se vydali distributoři her, kteří je vypouštějí mezi lid zdarma, avšak za každé uprdnutí ve virtuálním světě zaplatíte pár centů a po několika měsících hraní nakonec utratíte daleko více, než byste nechali v obchodě za běžnou hru, protože doplácíte na dalších padesát neplatících uživatelů, kteří zatěžují servery.

MYDalo by se toho napsat ještě hodně. MY nejsme žádní bůhvíjací piráti a už vůbec ne šílení Piráti, ale snažně vás všechny prosíme o další a další DRM-free projekty. Nakonec třeba budeme spokojeni všichni, stejně jako spokojeně kupujeme (bohužel, zatím pouze) aplikace za pár korun na Google Play a užíváme si je na všech svých androidích hračkách.


        


Komentáře nejsou povoleny.