Hysterie okolo takzvané střelby na prezidenta

Pokud jste náhodou posledních několik desítek hodin strávili s hlavou v písku a vytáhli jste ji pouze proto, abyste si přečetli náš pravidelný námět na lepší svět (chvályhodné!), věřte, že na našeho, přiznejme si, mezi prostým lidem nepříliš oblíbeného prezidenta Václava Klause se střílelo. Já považuji za mnohem pozoruhodnější, jaká hysterie tomu následovala.

Mladý muž vytáhl zbraň. Plastovou či plynovou, tak o ní informovala zprvu média. Ve skutečnosti šlo o airsoftový kousek, který je stejně plastový jako jeho reálná předloha, funguje na bombičky oxidu uhličitého a střílí dobře známé plastové kuličky. Sedmkrát zmáčkl spoušť. Pan prezident to neváhal označit za „atentát“ a vyhledal lékařskou pomoc. Zajímalo by mě, kdo platil ve Střešovicích za pana prezidenta regulační poplatek!

Samotný útočník svůj akt označil za poslední možnost, jak dát najevo, že se cítí být součástí třetiny národa, kterou údajně vyhladověla naše vláda. A sám sebe nazval nepraktikujícím komunistou. Já potkávám kolem sebe řadu lidí. Potkávám opravdu dost lidí, kteří se nemají zrovna nejlépe, ale na rozdíl od obyvatel KLDR hladomorem rozhodně netrpí.

Nicméně, nic nepředčí novinové titulky. Všichni věděli minutu po útoku, že ochranka „fatálně selhala“. Ve spojených státech by už byl s největší pravděpodobností útočník, který byl všechno, jen ne nebezpečný, po smrti. Rozhodně k ní měl blíže než samotný pan prezident. „Stačilo málo a Klaus mohl být mrtvý“, píše však Aktuálně. „Prezident Klaus před nemocnicí: Byl to atentát!“ To už je titulek z jiného vesmíru.

Hysterie okolo takzvané střelby na prezidenta

Pamatujete? Bylo to selhání americké ochranky? Mohl střílet?

Zkrátka, všichni jsou po bitvě generálové a inspekce bezpečnostních sborů už vyšetřuje, proč prezidenta okamžitě ochranka nesbalila do vrtulníku a neodvezla do nemocnice, aby se zjistilo, jestli nebyl plastovými kuličkami otráven. A zatímco se všichni podivují, jak se to jen proboha mohlo stát, já se podivuji nad tím, proč ještě vlastně chrání ústavní činitele ochranka. Počet zastřelených či pohlazených amerických prezidentů jasně ukazuje, že útočník, nebude-li imbecilní, cestu své kulce do těla oběti vždy najde. Žádný bezpečnostní rám ani libovolný počet mužů v černém mu v tom nezabrání.

MYProstě už dost! Milá média, nesnažte se vytřískat z nicotné události téma na následující týden. A vy všichni ostatní, kteří komentujete selhání ochranky, se důkladně zamyslete, jestli byste raději žili v zemi, ve které by měl neškodný idiot místo hlavy cedník.


        


Komentáře nejsou povoleny.