Posedlost autorskými právy

Včera vyšlo první číslo týdeníku Agenda, který se pokouší agregovat a přežvýkávat zprávy z ostatních médií svým čtenářům a pravidelně jim je přinášet za rozumnou cenu na nerozumně nekvalitním papíře. S jeho vydáním se současně prohnala internetem vlna rozporuplných reakcí. Jedni jsou z jeho vzniku nadšeni, druzí se vztekají, že nerespektuje autorská práva.

Problém týdeníku Agenda je spíše morální než právní. Je správné uvádět výňatky zpráv z jiných médií (byť s udáním zdroje) a jejich agregaci považovat za službu hodnou výběru symbolické dvacetikoruny? To je otázka, která trápí většinu kritiků. Správné otázky, které bychom si měli klást, jsou ovšem docela jiné: Má copyright ve svém klasickém pojetí v internetové době budoucnost? Je ještě udržitelný? Má vůbec smysl?

Dnešní média již celkem běžně využívají informace jiných médií a v ideálním případě na ně férově odkazují. V době internetu je situace, ve které by každé noviny, televize, rádio nebo zpravodajský server přicházely pouze se svými informacemi, značně utopická. Toho si byl vědom již Lawrence Lessig, jenž je hlavním autorem licence Creative Commons, která umožňuje volně šířit autorský obsah za zvolených podmínek, které definují možnosti upravování, komerčního užití nebo uvádění autora.

Napříč internetem se krade celkem běžně. Bloggeři přebírají bez optání cizí myšlenky, uživatelé Facebooku používají fotografie, které jim nepatří, a uživatelé Twitteru tweetují vtipy, které nevymysleli. Přijde mi to celkem v pořádku, pokud vždy uvedou zdroj, ze kterého čerpali inspiraci. Zdroj se snažíme vždy uvádět i MY a snažíme se používat ilustrační fotografie, které nepodléhají autorským právům. Když ale někdo nahraje na Flickr nikterak originální fotografii Nutelly a aplikuje na ni copyright bez jakékoliv výjimky, vstávají mi vlasy hrůzou (ačkoliv má na to plné právo).

Posedlost autorskými právy

Příště snad jen trochu méně děsivou obálku. Zdroj: www.facebook.com/TydenikAgenda

Hlavní myšlenky, které se tu snažím komplikovaně sdělit, jsou všehovšudy dvě:

Autoři týdeníku Agenda by měli zvážit, jestli je košér bez optání přebírat cizí články. Podle mě to do značné míry košér je, ale měli by se v takovém případě pokoušet citovat i nad rámec zákonného minima. V ideálním případě neuvádět pouze médium, ale také autora, datum vydání a zkrácený odkaz na původní zdroj. S vlastními články střihu „Mirka Spáčilová napsala, že (…), ale v Hospodářských novinách si myslí, že…“ nemám naprosto žádný problém a nevidím důvod, proč by se nad nimi měl někdo vztekat.

Autoři a mediální domy obecně by měli trochu ubrat na své vlastní ješitnosti a smířit se s tím, že doba, kdy bylo možné vlastnit jedinečnou informaci je již nějaký ten pátek pryč. Dnes čtenáři příliš často nehodnotí, co dané médium (či autor) píše, ale hlavně jak to píše. Informace jsou v době internetu dostupné všude a každému, a pokud bychom měli perzekuovat každého, kdo využije ve svém díle cizí myšlenku či informaci, případně si dovolí citovat cizí médium, mohli bychom rovnou zrušit všechna klasická i nová média.

MYVážení autoři, copyright na informace není životaschopný. Jsme si toho vědomi, a proto mažeme céčko v kroužku z patičky našeho blogu a nabízíme náš obsah v rámci licence Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko. Budete-li nás následovat, přispějete světovému míru.

Edit 25. 3. 2012:  Agenda se nakonec ukázala jako fejk. Výbornej fejk!


        


Komentáře nejsou povoleny.