Protestsongy

Podobně jako ve svém minulém příspěvku se i tentokrát budu věnovat české hudební scéně. Kluky z Mandrage ovšem necháme chvíli na pokoji a podíváme a zaměříme se na dost vážnou věc. Všimli jste si toho, co se u nás děje? Všude se krade, podplácí, nalézají miliony v krabici od vína. Fuj, že? Můžeme být rádi, že máme alespoň naše (rádoby) písničkáře, se kterými můžeme nadávat na současnou politickou situaci při každé cestě autem do práce.

Vyřvaný Tomáš Klus

Poznávacím znamením těchto skladeb je, že se nebojí používat sprostá slova. Tedy, ony je používají hlavně proto, aby na sebe lacině upoutaly pozornost. A jak jednou řekl pan Svěrák, jedna „prdel“ může vzbudit výbuch veselí, deset „prdelí“ tento efekt určitě nezdesateronásobí.

Měl jsem Tomáše Kluse docela dost rád. Jeho písničky byly příjemné, oddychové, skvěle se prozpěvovaly u táboráku. Na koncertech se většinou zlil vodkou s džusem a poté rozverně laškoval s publikem. Byl to sympaťák. Želbohu se rozhodl, že musí přidat. Tak začal kouřit dvě krabky denně (jinak si nemohu vysvětlit jeho nově nabytý hospodský hlas) a rozhodl se, že bude zpívat o politice.

A složil Pánubohudooken. A všem se to líbí. A všichni ho pomyslně plácají po zádech, jak to hezky všechno uvedl na správnou míru. A já jsem asi jediný, komu je z toho na blití.

A tak bacha na Rudé koalice, vzpomeňme, jaká je po třešních stolice.

To mu ovšem nestačilo a rozhodl se, že bude ještě iniciativnější. Teda doslova, Iniciativní, jeho další protestsong, v němž vůbec nemá co sdělit, prakticky jenom opakuje bulvární titulky z posledních dvou let. Ale nebojí se říct pravdu, přece! Klusáček na hrad!

Padne-li stát hlavou do lejna, šíří se zápach i vanutím vánku.

Vyhaslý Xindl X

Vyhasínající hvězdička Xidl X se rozhodl, že se zkusí také svést na vlně politických skandálů a tak v garáži rychle sepsal rýmovačku o Davidu Rathovi a jeho milionech v krabici od vína. Pochvalu si zaslouží za to, že se při psaní textu vyvaroval prdelím a hovnům, ale věřte, že z toho nebude dobrá písnička ani ve chvíli, kdy v klipu bude kroutit boky Olga Lounová.

Někdy je ve víně pravda skrytá, někdy nějakej ten milión. V té naší vinotéce, kam občas zavítá i správňák Bárta či spanilý John.

Profesně mrtvý David Koller

Majstrštych, který mě nakopl k sepsání tohoto pamfletu, je protestsong Sami od Davida Kollera a Barbory Polákové. Těm se podařilo vypustit do světa absolutní sračku (sprostá slova tentokrát používám z čistého rozhořčení, nikoliv abych zaujal) plnou zbytečných vulgarismů a prázdných hesel, která měla opravdový smysl jen v původní divadelní verzi. Posuďte sami:

„Jsme v prdeli. (…) Jsme v prdeli. (…) Jsme v prdeli. (…) Jsme v prdeli. (…) Klíče měly smysl a furt jsme na to hrdí. Ty klíče byly od basy a tam vás dáme. Politický strany jsou mafiánskej systém, prachy až na prvním místě. To může říct jen kretén.“

Pokud chci slyšet něco o prdelích, pustím si raději Jiřího Schmitzera. David Koller se tak pro mě nadobro pohřbil.

Nejsme sami a nejsme idioti, co jen čumí a nadávaj a platí.

MYVážení umělci, protestsongy měly smysl, když zesměšňovaly systém stylově a hlavně nenápadně, pomocí nevinných dvojsmyslů. Druhej Karel Kryl z vás nikdy nebude. Z nikoho z vás. Pokud budete řvát do všech stran, jaký jsou politici kurvy a prasata (nejlépe takhle doslovně), ničeho nedosáhnete a nikoho neoslovíte. V prdeli nejsem já, ani tato země. V prdeli jste v první řadě vy.


        


Komentáře nejsou povoleny.