Sny

Konkláve je prý relevantní pro +- deset procent českých občanů, kteří se hlásí ke katolické církvi. Naopak až 70 % českých oken od příštího roku nebude odpovídat bůhvíjakým normám. A kromě páru jeblých individuí s Edwardem Nortonem v čele se nám všem zdají sny. Vám ne? Kecáte, ale nevadí. Prozradíme vám, proč si koupit nové spodky a jaké by to měly být.

Snění odpradávna fascinuje lidské bytosti, na což přijdete při pouhém rozhlédnutí se. Tedy pokud jste se zrovna dnes probudili do krásného slunného rána s dluhem jako kráva na krku. V řeckých Delfách, kde se věštilo, vykládalo ze snů a stavělo. Dost velkolepě.

Pokud je dílem evoluce, že místo nádherných chrámů dnes kvůli snům vznikají stránky jako AstroCafé s jejich jeblým snářem, tak děkuji pánubohu pěkně. Snáře jsou něco jako horoskopy – otevřete dvacet stránek, pokaždé najdete něco úplně jiného, polovina informací se vzájemně zcela vylučuje, avšak maminky z Mimibazaru by neměly co číst, zatímco čekají na dnešní povídání o laktační psychóze v Sama doma. A tak prostě existují, protože své publikum evidentně našly. Věděli jste, že pokud často létáte, máte pravděpodobně dýchací potíže, a pokud pijete ve snech teplou vodu, je to na tuty?

Je vskutku obrovská škoda, že mi nikdo nedokáže vysvětlit význam toho, že jsem předevčírem jel za svou kamarádkou Klárou přes půlku světa, abych jí věnoval robotickou sekačku na trávu.

Bydlí v bytě.

Nicméně. (Každý, kdo mě někdy slyšel mluvit, si tuto dramatickou pauzu dokáže představit o 83 % procent snáz.)

Možná má na lidskou fascinaci sněním svůj vliv to, že vědci zjistili, že asi 65 % všech snů je vyloženě negativních, naopak pouhých 20 % lze označit za bezesporu pozitivní. To je docela zásadní nepoměr a pokud to tak někdo nahoře chtěl, tak ho jako malého asi celkem bavilo šťouchání klackem do mraveniště. Většina nasraných lidí v ranní tramvaji začala dávat smysl. Přenést se přes noční hromady mrtvol a bejvalek (průnik těchto množin je u mě obvykle větší či roven jedné) není brnkačka.

Přitom by to bylo tak jednoduché! Už v roce 1999 přišel Matt Groening, tvůrce Simpsonových a Futuramy, s úžasnou myšlenkou snového advertisingu. Já bych si rozhodně místo svých připitomělých snů prohlédnul aktuální spoty ze zahraniční produkce. Českou bych bral pouze v případě existence práva veta na sny sponzorované jednou nejmenovanou firmou s fialovým téčkem v názvu.

Sny

Rozkošné červené trenečky do každé rodiny! Zdroj: Futurama Wiki

Ušetřil bych díky tomu 350 korun za studentské vstupné na Noc reklamožroutů, akci, která kdysi bývala skvělá. Vaří se na ni voda a ať už se zítra na konec světa (čti Hostivař) vydáme či ne, určitě o ní něco odborného napíšeme.

MYNevím jak vy, ale já bych sny (nejen) o červených trenýrkách miloval. Svět by přišel o imbecilní snáře, lidé by se ráno budili s přiměřeným množstvím spotřebitelského nadšení, markeťáci by konečně mohli dělat něco jiného než spouštět facebookové stránky firmám, které to nepotřebují, a svět by byl celkově tak nějak lepším místem než doposud. Zvažte to. Já si svůj čip nechám nastřelit mezi prvními.


        


Komentáře nejsou povoleny.