Start-upy a humbuk kolem nich

Start-up může dělat každý. Prý stačí mít dobrý nápad, sehnat investora, obrazit pár konferencí a posadit se ke kafi v nějakém coworkingovém centru. Vyrobíte si webík, který dělá něco brutáln�� cool, co jste si sami přáli mít, dáte tomu nějaký super název a jedeme. Po první zaplacené faktuře vám váš angel investor zaplatí pěkný open-space kancl, vy si dáte na vizitku CEO a zařídíte GTD (taková věc, abyste pracovali jenom, když se vám chce).

Hned na úvod – nemám nic proti lidem, kteří se opravdu snaží, mají nějakou vizi a do svého projektu investují své mládí. Pokud jejich projekt dává smysl, netvrdím, že nemají šanci na úspěch a tento úspěch jim upřímně přeji. Vadí mi ale, že u velké části české start-up scény nějak převládá forma nad obsahem.

Start-upy a humbuk kolem nich

Hlavně vypadat úspěšně. Zdroj: SalFalco

Bujení start-up scény se zabržďuje vážně pomalu. Kde jaký garážový e-shop, co prodává jojo, obráží konference a jeho majitelé s iMacy a kelímky Starbucks konverzují, jak jim to šlape a v čem změnili svět k lepšímu. Lidé, kteří opravdu na internetu podnikají a budují smysluplné firmy, se na tyto výplody studentů/absolventů VŠE dívají s lehkým despektem, ale bojí se to přiznat, neb by v dalším čísle Forbesu vyšla zdrcující analýza české zapšklosti a skepticismu.

Od začátku roku se jenom v Praze odehrálo minimálně 40 akcí pro fanoušky a majitele start-upů. A to počítám jenom ty se spojením „start-up“ v názvu. Pravděpodobným vrcholem byla premiéra filmu Start-up Kids, na kterou mě – známého odpůrce těchto podivných pseudofirem s jasně exitovým záměrem (to znamená, že když to bude chvilku vypadat, že se firma uživí, musíme ji rychle prodat) – pozvalo 6 lidí.

Mně by vlastně ani tyhle pochybné generátory zisku nevadily. Mám ale problém s tím, že se stávají jakýmsi symbolem doby. Doby, kdy smysluplný život definuje pružná pracovní doba, matně chromovaný počítač s jablkem a jednou týdně setkání s člověkem, který omylem zbohatl a vypráví o tom, jak se to přihodilo.

Celý ten cirkus je vrcholně demotivační a vysává mě. Protože pokud si namlouváme, že mít stabilní, obyčejnou a tedy možná lehounce nudnou práci, která dává smysl a přináší reálný zisk, je neštěstí, skončíme hodně špatně.

MYMajitelé a fanoušci start-upů. Nevím, jestli jste o tom slyšeli, ale existovala doba, kdy firmy rostly tím, že poskytovaly zboží nebo služby zákazníkům a jejich majitelé bohatli více či méně poctivou prací. A pozor, stávalo se i to, že rostly roky. Nebráním vám investovat čas do něčeho, co podle vás dává smysl, ale přestaňte si namlouvat, že tím, že budete poslouchat success stories a motivační přednášky cizích lidí, uspějete. A prosím, neříkejte kdejaké webovce na sdílení aktuální barvy spodního prádla, kterou založíte, start-up.


        


Komentáře nejsou povoleny.