Zelené plochy

Je před volbami, a tak se v Praze (a dost pravděpodobně i v dalších větších městech) rozšířily plakáty s usměvavými tvářemi, které slibuji „zachování stávajících zelených ploch“. To zní dost super, obzvláště v kontrastu toho, že současný primátor Hudeček novými stavebními předpisy naopak dovolil tyto zelené plochy zastavovat. Více zelených ploch znamená více míst pro odpočinek, pro venčení pejsků nebo jen tak pro povalování se v trávě.

Nebo taky ne. Ať už spojení zelená plocha zní jakkoliv ušlechtile, většinou se jedná o neudržované (a často i neudržovatelné) plácky s přerostlou travou a odpudivými křovisky.

Chápu, že opíjející se mládež se musí někde schovávat před policií, že bezdomovci musí mít kam chodit na záchod a že každý pár čas od času potřebuje vzkřísit vášeň sexem v bujném městském porostu. Ale nevidím důvod, proč tyto lokality tak velebit a vehementně bojovat o jejich záchranu.

Zelená plocha na Čerňáku <3

Zelená plocha na Čerňáku <3

Zelené plochy zkrátka nejsou příjemné parčíky a proluky mezi domy centra lokální kultury. Pokud by někdo slíbil, že tyto plochy rozumně (!) zastaví a postará se, aby do nich vdechl život, budu jej volit mnohem spíš než ekopopulisty, kteří bojují za každé stéblo trávy vyrůstající ze spár na dlažbě.

Ale já v Praze stejně volit nemůžu a doma zase nechci. Místní favorit tam totiž vytasil billboardy s headlinem „Odpad pro všechny zdarma“ a já nevím, jestli zrovna o tohle stojím.

MYMilí politici, potažmo i voliči, zelená plocha je i plesnivé lino v koupelně panelákového bytu a není žádný důvod pro boj o plošnou záchranu. Město není les. A já budu vždy raději žít ve městě, které má příjemnou a zajímavou městskou strukturu než plácky zeleného čehosi.


        


Komentáře nejsou povoleny.