„Co to tady na mě zase vyskočilo?“ a „Můžeš to dát někam pryč?“ jsou nejčastější věty mojí maminky, když zapne počítač. A já se nacházím na rozcestí. Na jednu stranu jsem si vědom toho, že aktualizace jsou z hlediska zvýšení bezpečnosti a zachování funkčnosti nezbytné. Na stranu druhou už chci mít od nich a jejich otravnosti na všech počítačích okolo pokoj.
Znáte to skoro všichni. Zkušenější uživatelé operačního systému Windows (libovolné verze) většinou dokáží frekvenci otravných vyskakovacích oken, které oznamují sto padesátou pátou důležitou aktualizaci Javy za poslední měsíc, minimalizovat, nicméně pro béefúčka se často jedná o noční můru.
Chcípni!
Vedle už zmíněné Javy, která pravidelně vysírá minimálně ikonou v oznamovací oblasti, patří mezi obvyklé otravy třeba Flash. U něj tlačítko „později“, které mačkám na desktopu stejně často, jako dospávám budík před nechtěným ranním vstáváním vstříc vzdělání, připomene aktualizaci již při příštím spuštění počítače. A tak raději používám notebook a hibernuji!
Microsoft se svými důležitými aktualizacemi systému udělal mohutný skok od dob XP a místo půlhodinového odložení restartu počítače nabízí v sedmičkách až čtyři hodiny klidu! Přesto se mi nejednou stane, že se počítač restartuje i s rozdělanou prací v době, kdy v kuchyni bezstarostně míchám v kastrůlku oběd a čtvrt hodiny nevěnuji pozornost žádosti o odklad či potvrzení. Do podobné nepříčetnosti mě dokáže dostat už jen Firefox, který se pro jistotu uživatele vůbec neptá a instaluje aktualizace sám před spuštěním. A ty, joudo, potřebuješ rychle najít vlak? My jsme řekli ne!
Google může být hodný i zlý, ale vy všichni (i ti, které jsem nejmenoval, a že vás je!) byste si měli vzít příklad z platformy Android, která aktualizace uživatelům nevnucuje, když se to nejméně hodí. A co teprve, jestli objevíte kouzlo hromadných aktualizací! Mé srdce zaplesá. Čekám na to. Doba aktualizačního temna jednou prostě skončit musí.