Hrozně rád mám něco v puse. Fakt! Počínaje kusem šťavnatého steaku, přes doušek pivního speciálu ve Zlejch, až po sladký věci. Takže jo, mám fakt rád čokoládu a kromě toho jsem se po několikaleté odmlce vrátil zpátky k bonbónům. Bonbóny jsou super – uleví od jemných zimních bolestí v krku a nebolí mě průdušky poté, co si občas zkusím, jaké je to sprintovat na poslední tramvaj, která mě včas odveze na zkoušku do školy.
Začínal jsem s Hašlerkami. Naprostá klasika, kopa cucání za patnáct korun, které se dá vyloupnout z pytlíku a hodit po kusech do kapes všech bund, aby bylo pořád po ruce (maminka pak má při praní, samozřejmě, radost). Hašlerky cucám občas i teď, ale poté, co jsem je jednou nabídl magistru Žákovi na přednášce z práva (polovička pražských vysokoškoláků ho bude znát spíše pod přezdívkou Květák), který se mi vysmál a začal mi říkat „Hašlerko“, jsem začal hledat buržoaznější bonbóny.
A tak jsem vyzkoušel HALLSky. Možná se mýlím, ale mám pocit, že za mého základně-školního věku rozhodně nebyly k dostání vždy a všude i u nás „na vesnici“, a pravděpodobně stály zhruba to, co stojí teď, takže byly reálně dražší. No, nebudu to prodlužovat, zjistil jsem, že HALLSky jsou super! Loňský rebranding spolu s pozměněnými (Vita C => med & citron) a zcela novými příchutěmi (černý rybíz a obzvláště výborná limetka) určitě pomohly čtvercovému cucání prosadit se na místo klasičtějších českých větrových bonbónů nejen u mě.
Naprosto typicky defektní obal v plné parádě
S HALLSkami mám ale jeden naprosto zásadní problém. Tedy, spíše s tím, kdo je vyrábí a balí (ano, je to KRAFT food). Proboha, proč musejí tak skvělou věc balit do tak stupidního papíru, který nikdy nešel a nikdy nepůjde beze zbytků odlepit? Velmi výjimečně narazím na balíček čerstvých a nezvlhlých dropů, ale tak v 9 z 10 případů mě vybalování mého cucání stojí opravdu hodně energie a času. A to se mi fakticky hodně nehodí, když si chci zacucat ve škole po jídle, ve vlaku či jen tak při procházce po městě. Klidně si myslete, že jsem dítě ze skleníku, ale opravdu nemám dobrý pocit, pokud celý den ve městě sahám na něco, na co sahalo jen za ten den pět bezdomovců, a pak se musím šťourat rukama v něčem, co budu dávat do pusy (a časem vyplivávat zbytky papíru, který se mi podařilo z bonbónu ocucat).
Je mi úplně jedno, jak to uděláte, ale laskavě už přestaňte HALLSky balit do toho stupidního lepícího papíru. Hašlerky i Anticolky jdou i rok staré a zmoklé z „papíru“ vyndat úplně v pohodě, tudíž ono to půjde a né že né!