Češi mají zvláštní schopnost vykládat si bohulibé věci, které ve většině civilizovaného světa fungují k radosti a všeobecnému prospěchu, poněkud svérázným způsobem. A tak se u nás s velikou pompou stavějí cyklostezky, o jejichž využitelnosti pochybují i ti největší optimisté. Kyselou višní na dortu je potom chování lidí na nich.
Příběhy o tom, kterak se na (nejen) pokraji Prahy stavějí stovky metrů zbytečných chodníků a stezek za evropské desetimiliony jsou někde na rozhraní obrovského výsměchu a absolutního zmaru. Nicméně někde – a příklady vidím ve svém bezprostředním okolí – se někdo alespoň pokusil o jakýsi náznak zdravého rozumu před tím, než se začalo stavět.
Leč nepovedlo se. Ve svém blízkém okolí narážím pouze na cyklostezky, které:
- Jsou nedokončené. A kvůli letitým tahanicím ještě dlouho dokončené nebudou. Není nic lepšího, než jezdit sem a tam jako idiot pořád dokola.
- Vedou odnikud nikam. Lze pochopitelně kombinovat i s variantou číslo 1. Krásným příkladem je cyklostezka, která začíná na kraji Chrudimi v místě, na které se lze dostat pouze po silnici první třídy. Pro bruslaře jako stvořená!
- Mají asi tak metr na šířku. Dva bruslaři se nevejdou ani omylem. V kombinaci s šílenstvím některých jezdců je to vskutku vražedná kombinace.
Cyklisto, sesedni z kola. A nech se zabít rozjetým autem na státovce.
A že ta šílenství nejsou ledajaká. Lidé jsou různí, ale při běžném projetí se s velkou pravděpodobností na nějakou skupinku idiotů narazíte. Projevují se například bruslením „od lesa k lesu“, což samozřejmě na uzoučkých stezkách není až tak složité. Na vyšším levelu se pohybují pumpičkáři s dětmi, kteří jsou schopni na takové stezce jet v trojici či čtveřici vedle sebe. Neuhnou ani o píď. Co naplat, že zatímco oni mohou na kole projet štěrkem či trávou naprosto bez problémů, rozjetý bruslař bude mít co dělat, aby takové setkání přežil.
Koneckonců, zařadit se mezi největší idioty na této planetě není až tak těžké. Stačí jet na kole po silnici, vedle které bezprostředně vede cyklostezka. I když… je čemu se divit?
Vy všichni, kteří o tom rozhodujete, mohli byste laskavě upřednostnit kvalitu a smysluplnost cyklostezek před jejich počtem? A vy, drazí uživatelé, majitelé kol, bruslí, kočárků a dalších nesmyslů, trocha respektu, ohleduplnosti a zdravého rozumu by jako obvykle vůbec neuškodila.