Ze školy, kde bych potřeboval sešit, jsem pryč už půl dekády. Jenomže teď jsem si našel práci, kde si dělám poznámky, čmárám nápady a sem tam taky z papíru sestavuju parník. Kancelářský papír mým požadavkům neodpovídá. Není linkovaný, jedná se o samostatné listy, které se pak válí všude po stole a blbě se přenáší. I vyrazil jsem do papírnictví.
Jsem velký milovník devadesátých let. Nicméně i pro mne vyžaduje návrat do časů Kelly Family určitou přípravu. To, co jsem viděl v regálu školních sešitů bylo takhle z fleku trochu nezvládnutelné.
Jak je proboha možné, že dnešní školní sešity vypadají nachlup stejně, jako když jsem nastoupil do 1. třídy? Vždyť lidé, kteří se narodili v den mého nástupu do školy, mají dnes občanku a ti hloupější z nich již sahají po výučním listu? Jakto, že sešit 524 i o čtvrtstoletí později hyzdí tentýž růžový gradient a špatně nasimulovaný ohnutý titulní list? O modré pět set dvacítce a zelené pět set dvacet šestce nemá asi smysl mluvit.
Ono by to nebylo špatný. Nebejt tam ten gradient, ohnutý roh a ostatní serepetičky.
Ano, existují sešity s Disneyovskými postavičkami, fotkami ovoce a nebo takové ty s ohavnými abstraktními reliéfy dělanými v Corelu v roce 2000 (ano, to ještě stála dvojčata). Pak jsou tady takové ty pseudohipsterské s potiskem v podobě drobně kreslených květin. Ale to, co bych chtěl já a (doufám) i větší část žáků a studentů nad deset, k dostání není.
A ano, mohu si koupit pěkný moleskinský zápisník s tvrdými deskami. Ale na to moje čmárání je to trochu moc.
Papírny, udělejte mi obrovskou radost. Vytvořte mi limitovanou edici sešitů A4, 40 stránek, linkovaných, s bílým papírem, černými linkami a nějakými aspoň trochu vkusnými deskami. Úplně budou stačit jednolité základní barvy. Koupit tu edici celou.