Každá adolescentní buzna musí mít profil na iBoys.cz, boxerky Calvin Klein a svou fag hag. Nejlepší kamarádku, se kterou řeší chlapy nad kávičkou v Costa Coffee, opíjí se spolu ve světlejších koutech vinohradských barů a utrácí své bizarní manažerské platy ve zlatém trojúhelníku Pařížská – Nový Smíchov – Palladium. Jedná se o natolik malebné vztahy, že jim musím věnovat dnešní článek.
Dlouhodobým pozorováním jsem zjistil, že většina fag hags jsou zpravidla zcela marné a nevyužitelné existence. Jejich motivace, proč namísto aktivit s nějakou perspektivou popíjejí dole v Termixu gin-tonic a radí své osobní buzně, jak se co nejsnáze dostat do kalhot svaloušovi vedle vyhazovače, je zpravidla trojí:
První skupina, která mě osobně přijde nejvíce okouzlující, jsou dívky, které se pokouší svého gay kamaráda zkonvertovat na pravou cestu. Jejich gay zpravidla vypadá dobře a ony sní o tom, že až se opije, nechá je sáhnout tam, kam jinak ženy nepustí. Případně, že vycítí jejich obrovskou lásku (kterou nikdy nepřiznají) a ta jej k nim přitáhne, založí spolu rodinu a budou žít krásný život. Pokud gaye nemají, obráží gay bary na vlastní pěst, stěžují si, že si jich tam nikdo nevšímá a pokouší se nejlacinějšími otevíracími frázemi někoho sbalit.
Nejsmutnější existencí jsou dívky ošklivé a hloupé, které rezignovaly na sebezdokonalování a kompenzují si neexistenci vlastního života skrze hovorů o partnerských lapáliích svého hezčího přítele (typicky ve věku kolem 18 let, nijak hluboké duše a nezměrné naivity slité s výraznou promiskuitou). Nepříjemnou vlastností těchto dívek je fakt, že ztotožněním se se svou obětí (tou mladou chtivou buznou) nutí jmenovaného do stále zoufalejších a nebezpečnějších partnerských dobrodružství, protože jinak by čelily děsivé pravdě – že samy nežijí.
No… a třetí skupinou jsou mrchy. Obrovské mrchy, které využívají lidi kolem sebe, jsou mírně rozhoďnožky a navíc netřídí odpad. Ty si prostřednictvím gayů (v tomto případě ošklivých), dokazují svou toleranci, dobrotu a férovostí.
Aby bylo jasno, sám mám několik kamarádek a některé i naplňují řadu charakteristik výše uvedených skupin. Ale říkám jim to. A ano, jistěže si každý může žít, jak chce a kamarádit se s kým chce. Jen si prostě nemám v gay barech kam sednout.
Milí provozovatelé gay barů, vyjděte klientele vstříc. Co kdybyste prostě pořídili pár heterosexuálů na večer, kteří by si s dívkami střihly speed-dating. Gayové by se postavili na vlastní nohy, dívky by byly šťastnější a já bych nemusel stát tak hrozně dlouhou frontu na pivo.