Věc se má takhle: Pokud bychom chtěli psát o špatných zážitcích v restauracích a kavárnách, mohli bychom si otevřít bokem další blog. Protože ale nejsme Vývařovna, abychom žrali cukety v menze, píšeme jenom o zážitcích obzvláště otřesných. A Jiné Café v Havlíčkově ulici v Uherském Hradišti (ve druhé pobočce jsem nebyl) k nim bohužel patří.
Nechal jsem se v minulém týdnu zlákat na jubilejní 40. Letní filmovou školu (a vězte, že je to úplně normální filmový festival, a ne jen nějaká série workshopů pro famáky, jak jsem si ještě donedávna myslel, a vy jste si to možná mysleli ještě před deseti vteřinami!). Ve velmi příhodné lokaci mezi hlavním náměstím a největším kinem jsem narazil na podnik, který se zvenku tváří poměrně slušně (a seděl v něm bůhvíproč den po nás Ivan Trojan s celým Dejvickým divadlem).
Tváří se slušně dokonce i zevnitř a proti výborné polévce pomodoro s česnekovou bagetkou za bratru 44 korun nelze říct ani popel. Proti čemu však lze říci více než tisíc slov, jsou zdejší servírky a jejich přístup k zákazníkovi.
Jako tyvole!!! Jiné Café má dohromady asi dvanáct stolů, z toho polovinu vevnitř a polovinu venku. Byli jsme tam třikrát (protože jsme otrlí a doufali jsme, že jsme třeba jenom měli smůlu, a navíc to pomodoro bylo fakt super), nikdy nebylo zcela plno, v podniku bylo přes den v průběhu filmovky pět (!!!) servírek. Což i za předpokladu, že dvě budou vyrábět drinky na baru, znamená, že každá z dalších se má v průměru starat o čtyři stoly.
To bych rozhodně zvládl i já a tak trošku tuším, že kuchyně bude podobně overstaffed. Proto absolutně nechápu, proč jsme jídlo dostali pokaždé bez upozornění či omluvy za hodinu. Proč jednou stravenky berou a podruhé zase ne (a vědí to jistě tak moc, že se na to jdou zeptat kolegyň, jen aby na nás mohly všechny sborově z baru pokřikovat, že si vymýšlíme).
Kasíruje se ihned – pána vedle nás dokonce chtěla servírka zkasírovat ještě před tím, než mu pití přinesla, a když se divil a nesouhlasil, zařvala na něj druhá káča zpoza pípy, že „to je, aby byl pořádek“. A když jsme s jednou ze slečen pokusili dát do řeči na téma „máte to tady asi docela těžký, když je filmovka, co?“, přerušila nás po pěti vteřinách otázkou (představte si to s tou nejhorší možnou intonací) „A dáte si teda ještě něco?“. No, pokud jste se dočetli až sem, asi už jste si o obsluze v Jiné Café udělali určitou představu.
A teď se podívejte na jejich oficiální facebookovou stránku a najdete tam tohle. Bez prdele.
Že děláte ze zákazníků kretény a ještě se tomu smějete na vlastním Facebooku, to je nějaká sofistikovaná forma humoru, žejo? Naučte se, proboha, trošku chovat. To dobré jídlo, které děláte, to potřebuje jako sůl.