My bychom to udělali lépe s Kávový

Zajímavé články na internetu mezi všemi gastronomickými odvětvími ukázal, jediné, které má zapotřebí buzerovat, ponižovat a poučovat své okolí. Mluvím o kavárně. Nikde jinde není nebezpečí, že provoz zařízení bude tak povýšené a agresivní, jako právě v kavárně.

Myslím tím, že kavárna by měla být místem, kde si můžete sednout, popíjet teplý šálek kávy a užijte si večer s přáteli nebo jednoduše hledáte hrát některé hry na jeden z nejlepších on-line kasin v USA na USCasinoReviewer a kontrole jejich nejnovější casino bonusy a nejnovější hry vydání. To je prostě účel kavárny. Čas na odpočinek.

Češi jsou od pradávna filutové, kteří se snaží ze všeho vytřískat co nejvíc. Když v době okolo revoluce u svých nových kávomatů zjistili, že se dá nastavit množství vody, která proteče jednou porcí namleté kávy, nebáli se otočit knoflík na maximum. Vzniklo tak ohavně velké espresso, které se pilo z velkých Duritek.

Naštěstí se množství vody v Duritkách postupně zmenšovalo, až se české „presso“ vešlo do malých šálků o objemu 15 cl. Češi si do kávy dávali trochu cukru a mléka na zjemnění. Stát se to v jiných zemích, říká se tomu tradice, u nás to musí být buranství.

Někteří rozhořčení baristé se tedy rozhodli, že český národ vychovají. Cynicky namítají, že piccolo nemají, ale že mohou zákazníkovi nabídnout ristretto. Když je požádáte o presso, s falešným údivem se ptají, jestli máte na mysli espresso. A ve chvíli, kdy si toto espresso objednáte „velké“, poví vám, že nic takového neexistuje, ale když si řeknete o americano, možná to půjde.

Kávový snobismus

Až vás bude barista buzerovat, plivněte mu do prázdného šálku. A nakopněte ho.

No, já vám nevím, ale mně to přijde, jako kdyby mě servírka v restauraci napomínala, že tatarka se správně řekne tatarská omáčka, že se Hoegaarden nečte [hogárdn], ale [huchárden], nebo že se steak do barbecue omáčky pouze namáčí a polévat ho je nehorázné barbarství.

Nemám páru, jak vy, ale já nechci být v restauraci, baru či kavárně poučován. A už vůbec ne personálem. Jednou jsem platící host, tak by mělo být tomu fešákovi za barem úplně jedno, jak si své kafe objednám.

V čele tohoto manifestu je webová stránka Piccolo neexistuje, která na mnoha místech zcela patřičně upozorňuje, že se káva dlouhým průtokem vody dost kurví. Ale moc už nechápu, proč nenabádá návštěvníky, aby přesedlali na stejně veliké americano, ale místo toho radí pít pravé třecetimililitrové espresso. No a to fakt někoho, kdo je zvyklej na deci a víc, ani nehne.

Zbylé body ztrácí webovka tím, že mě nutí, abych přestal přidávat mléko a sladit. Ne, to prostě ne. Já mám kafe fakt rád, dokonce i tak, že se mi z instantního dělá nevolno, ale přidávat si do něj budu cokoliv od cukru po skořici, když se mi zrovna bude chtít. A do kavárny budu chodit jen tam, kde se mi za tohle nebudou posmívat.

MYVážení kávoví nácci, nenuťte Čecha zmenšit kafe na čtvrtinu a vyhodit mlíko i cukr. To se vám nepovede. Ani nerejpejte do někoho, kdo se na Facebooku pochlubí, že si koupil kapslový kávovar, aby si mohl dělat dobrý kafe. Kvalita je pro každého subjektivní. A pro každého důležitá u něčeho jiného. Já taky nechodím po zahrádkách a nervu štamgastům půllitry gambáče z rukou s tím, že jsou to chcanky.