Jako každý správný přítel (kamarád, syn, vnuk… doplňte libovolně) musím – tedy vlastně chci – navštívit čas od času květinářství. A pokaždé mi z takové návštěvy jde hlava trošku kolem a nevím, co si myslet o úrovni plánování a hospodaření těchto institucí.
Asi vás nepřekvapí, že – zvlášť na maloměstě, kde není doba obratu zásob bůhvíjaká – se naprostá většina řezaných květin vyhodí. Úplně nerozumím tomu, proč takřka v každém květinářství mají všechny vázy plné více či méně čerstvých květin, které sice vypadají docela pěkně na pohled, ale ekonomický užitek z nich pravděpodobně příliš neplyne.
Člověk by si řekl „A co?“; schopnost dosáhnout zisku je problémem každého podnikatele. Já mám bohužel na věc úplně jiný pohled. Nechápu, proč na základě předchozích prodejů a střízlivého odhadu aktuální poptávky, která výrazně roste kolem konkrétních svátků, nejsou vedoucí květinářství schopni nakoupit kytek tak akorát. Docela chápu, že se v supermarketech vyhazuje hodně prošlého zboží, protože pokud zákazník přijde do obchodu a na pultech nebude máslo, půjde pro něj jinam. Ale dokážete si představit, že přijdete do květinářství, zjistíte, že nemají třebas žluté růže, a tak za sebou bouchnete dveřmi a půjdete o dům dál?
Prosím, pane, to bylo před hodinou naše nejlepší zboží! Foto: katecat
Já úplně ne. Vždycky si nakonec něco vyberu. Nebo si to alespoň nechám vnutit. Koneckonců, radost u obdarované je většinou způsobena prostým faktem existence květiny v mé ruce. Její krása je podružná. Ale je vykoupena lehce či těžce vydělanými penězi. A pokud v květinářství prodají jednu růži na deset vyhozených, je mi těch peněz docela líto. Neplatím totiž primárně za květiny (to by mi vůbec nevadilo), platím za neschopnost či lenost a nedostatek znalostí kvantitativního managementu.
Samostatnou kapitolou jsou květiny v květináčích, které podléhají velmi podobné zkáze jako ty řezané. Opravdu si nemyslím, že je naše rodina natolik neschopná, aby nedokázala udržet živé organismy ve váze za pomoci hnojení a zalévání. Přesto většina původně nádherných rostlin zakoupených v dobré víře dlouhého života hyne během prvních týdnů v našem domě či na naší zahradě. Radši si nechci představovat, čím přesně jsou v prodejnách udržovány při životě.
A když jsem u těch květin, dovolím si na závěr jednu odbočku. Věděli jste, že květiny (a potažmo všechny rostliny) mají svá práva? Já jsem se to dozvěděl včera. Na Klárově o tom kážou členové hnutí Occupy. Vážně. Zajděte si tam, je to sranda.
K jádru věci: Vážení provozovatelé a majitelé květinářství, zkuste nevyhazovat naprostou většinu svého zboží a v návaznosti na to prosím trošku zlevněte. I zde platí otřepaná fráze, že méně je někdy více.