Dnes více než kdy jindy počítám s tím, že se mnou řada lidí nebude souhlasit a pro mé problémy nebude mít pochopení. Respektuju to. Ale zkuste se na chvilku zamyslet, jestli to o vašich čtyřnohých miláčcích, o vás a především o ignorantech se želízkama za pasem není trošku pravda. Takže, stručně, o co mi jde? Vadí mi, že zatímco Policie ČR i obecní-městská-whatever Policie tvrdě postihuje například nebohé majitele dvoustopých vozidel, kteří vyzvedávají ratolesti ve školce, kousek opodál pejskař spokojeně venčí svého věrného kamaráda, který ze své fyziologické podstaty sere, kudy chodí, pejskař to ignoruje a policajtovi je to taktéž naprosto u prdele.
Rozhodně vám nebudu namlouvat, že mám ke všem zvířatům bůhvíjak láskyplný vztah. Nicméně už více než rok jsem nedobrovolným chovatelem laboratorní krysy, která si spokojeně žije v terárku a nesnaží se o nic jiného, než žrát, spát a skákat ven (a protože jen žere a spí, tak ven už nevyskočí). Předtím jsem se sedm let s láskou staral o rodinného zakrslého králíka a ještě dříve jsem trávil víkendy projížďkami na koni. A hóódně dávno předtím mě jeden vzteklej pes naprosto bezdůvodně a bez varování kousnul do krku. Pes už je dávno po smrti, vzpomínka z dětství ale zůstala velmi živá a já se prostě psů bojím.
Takže ne, drazí pejskaři, prostě mě nepřesvědčíte, že váš pejsek je „moc moc hodnej a vůbec nekouše“, protože v mých očích je to prostě dravec, tedy tvor, který mě chce sežrat! Prosím, respektujte to a pokud je předepsáno, že má mít zvíře v prostředku hromadné dopravy obojek a náhubek, dejte mu obojek a náhubek. („Když on je chudáček s náhubkem nervózní!“). A pokud mít obojek a náhubek nebude, tak se mě neptejte, jestli mám v kupéčku volno, a pokud se budete ptát a já vám odpovím, že mám volno, ale až bude mít pejsek náhubek, neřvěte na mě sprostě a nepokoušejte se mě bít (true story).
V mých očích díky téhle menšině pejskařů, která nedokáže respektovat jistá pravidla a povinnosti (včetně placení poplatků, známkování a podobně), klesají pejskaři jako celek. Je to něco jako populární Piráti, na které mám zálusk v budoucnosti. Hlasité dovolávání se svých práv (a je úplně jedno, jestli je to svobodný internet nebo pejsci bez depresí na Silvestra) následované naprostou ignorací svých povinností (je opět jedno, zda je to neplacení za stahování nejnovějších her nebo nesbírání hovínek v Riegrových sadech).
Toto nekompromisní řešení (zatím) MY nepodporujeme. Zdroj: Fornax
S tím samozřejmě souvisí už zmiňovaná lhostejnost strážců zákona vůči lidem, kteří psí pravidla nedodržují. Jako sorry, rozhodně nevidím svět jako místo plné jednorožců prdících duhu, ale nepřijde mi úplně v pořádku, pokud se pokutuje pětiminutové stání na modrých lajnách či přecházení kolejí v místě, kde se absolutně nedá nechat srazit (traťová rychlost 50 km/h, dvě koleje a rozhled odnekonečna donekonečna)… A opodál stojící pejskař je opodál stojícím strážcům zákona naprosto fuk, přestože jeho pes není na vodítku a koná potřebu bez povšimnutí majitele.
Prostě mi přestaňte pomáhat a chránit mě stupidními pokutami a zkuste domluvit – stačí domluvit – neslušným pejskařům. Nebude vás to bolet o nic víc, než počkat si na mě u kolejí a dělat si srandu z toho, že mi tu pokutu prostě musíte dát, protože jsem přeci mohl uklouznout, zlomit si nohu a mohl mě přejet vlak, i když zrovna žádný nejel!
À propos: Tímto se omlouvám všem slušným majitelům psů i jiných venčitelných zvířat; psům i jiným venčitelným zvířatům; a apeluji na ty neslušné, i když vím, že je to asi z mého pomateného silně subjektivního pamfletu netrkne.
Milí pejskaři, prosím, zamyslete se nad svými povinnostmi a respektujte druhé, kteří naopak respektují vaše právo chovat německého ovčáka v pátém patře pražského paneláku. Sebrat hovno z chodníku a dát psovi náhubek v tramvaji je to nejmenší, co můžete na oplátku udělat.