Obecně se o mě ví, že pokud jde o nápoje ducha osvěžujícího charakteru, jsem tak trochu prase. Míchám vše dohromady, piju pivu na závěr večera naplněného koktejly a vlastně se ani nijak nebráním krabicovému vínu. Je však jedna věc ve spojitosti s alkoholem, kterou z duše nenávidím – když mi někdo nabídne ovocnou pálenku.
Pálenky (a ne, opravdu jsem jich neochutnal málo, údajně opravdu dobrých, domácích a poctivých), prostě pít nemohu. Je jedno, jestli ji vypiju nalačno, musím ji ze zdvořilosti okoštovat na závěr návštěvy po vydatném obědě nebo ji jenom cítím, vždy na mne zafunguje jako prvotřídní dávidlo.
Jenomže kolem všech těch slivovic, jablkovic, hruškovic a dalších ovocevic je vybudovaná obrovská kultura, která nutí majitele lahve nabídnout košt celému okolí a tomuto okolí brání jej odmítnout.
Já vím, není to pálenka, ale musel jsem vám tu fotku ukázat. Foto: Jes, Flickr.com
Děsím se každého okamžiku, kdy přijde otázka: „Dáš si ovocevici?“. A následuje-li dovětek „je domácí,“ většinou se jedná o naprostý horor. Konverzace se totiž většinou odehrává takto:
Majitel lahve: „Dáš si ovocevici?“
Já: Ne ne, nedám, ale moc díky.
Majitel lahve: „Je domácí, od tety Mařeny.“
Já: „Moc děkuju, rád bych si dal, ale pálenky nemůžu, není mi po nich dobře.“
Majitel lahve: „Po ovocevici? To je lék.“
Já: „Opravdu ne, omlouvám se.“
Majitel lahve uraženě odchází.
Celý problém je v tom, že zatímco odmítnete-li fernet, urazíte pouze společnost Stock. Člověk s lahví ferneta ochotně pochopí, že se vám volbou likéru netrefil do vkusu, zvolil prefabrikované řešení, ke kterému nemá nijak zvlášť osobní vztah. Pokud odmítnete ovocevici od tety Mařeny, dotknete se majitel lahve, ale navíc urazíte jeho kraj, který daroval ovoce, jež bylo vypáleno, rodinné know-how, podle nějž bylo ovoce vypáleno a konečně i samotnou tetu Mařenu, která se chudák strašně nadřela, aby ovocevice vznikla. A já bych si přitom tak rád dal, ale nechci půl dne prozvracet. A ano, bliju skutečně fenomenálně. I po jednom panáku ovocevice.
Prosím, věřte mi, že pálenky opravdu pít nemůžu, i když bych opravdu rád. Pamatujte, že až vaši lahev odmítnu, nejde o nedůvěru k ní, ale o letité zkušenosti, které mi říkají, že mému žaludku ovoce přetavené v lihovinu opravdu nedělá dobře.