Všechny ekology, archeology, rozličné další -logy a památkáře varuji, že dnešní text se jim líbit nebude. Zároveň je upozorňuji, že mě neplatí Sekyra group, cukrovárenská mafie ani žádný jiný developer v tomto či vedlejším vesmíru. Dnešní téma? Památková ochrana nákladového nádraží, které hyzdí Žižkov.
Nákladové nádraží Žižkov je, zcela subjektivně, hnusná stavba. Rozhodně je hnusná zvenku (nerozeznáte ji od jakékoliv jiné budovy nádraží, skladů či spalovny odpadu); vevnitř je to o trošku lepší. Nejčastěji slýchaným argumentem památkářů je to, že jde o jedinečný prostor. Tak určitě – stejně tak jedinečný je můj pokojíček, protože předpokládám, že nikdo nemáte podobný, natož stejný. Znamená to, že bych jej měl začít památkově chránit?
Nádraží chráníme. Foto: Dezidor, Wikimedia Commons
Pokud ano, pravděpodobně by v průběhu následujících dvaceti let dospěl do demoličního stavu. Barrandovské terasy kdysi bývaly skutečně nádherné. Od roku 1988 jsou památkově chráněny, minimálně pětadvacet let na ně nikdo nesáhl a pravděpodobně nakonec spadnou. Stejný osud by pravděpodobně potkal můj pokojíček, kdybych musel uplatit dvacet úředníků, abych si mohl vyměnit okna.
Na terasy jsme tak nějak zapomněli…
Jasně, bylo by skvělé, pokud bychom žili ve světě, ve kterém by nebyly (nejen) dálnice plné kamionů a většina zboží by se vozila ekologicky po kolejích. Nežijeme. A tak už dlouho nepotřebujeme nákladové nádraží. Památkáři se místo toho zasloužili o to, že zbourat chátrající stavbu a nahradit ji obytnou čtvrtí pro patnáct tisíc lidí se spoustou zeleně, parkem, školou a podobně (jsem si přitom vědom některých problémových částí projektu) nebude možné.
Zde se otevírá prostor pro odborníky-idealisty v čele s Gebrianem, kteří podobné rozhodnutí opěvují a navrhují v chátrajících prostorách provozovat kulturu či vzdělávání. Vážení, školy mají (a budou mít) už navždy nedostatek studentů, slučují se, zavírají se. Kultura se u nás má asi tak, že i dotovaná představení Národního divadla jsou poloprázdná. Jasně, lidi potřebují vzdělání a kulturu. Ale nebudou chodit tam, kam jim řeknete, že mají chodit.
Podobné, avšak výrazně hezčí prostory jsou třeba ve Vítkovicích. Děje se tam něco přesně jednou do roka, když probíhá festival Colours of Ostrava. Pokud se má prostorem nádraží něco stát, mělo by to být ekonomicky výhodné. Jinak do toho soukromý investor nikdy nepůjde; stát přitom miliardy na renovaci nemá a kdo tvrdí, že je mít bude, žije mimo realitu.
Bývalý ministr Pavel Dobeš prohlásil, že třeba budou jednou turisté jezdit do Prahy za Hradem a nákladovým nádražím. Já bych se klidně vsadil o flašku s některými z vás, že za dvacet let bude Nákladové nádraží Žižkov ještě větší ruina než dnes.
Památková péče a idealismus mají svoje meze. Není na čase přestat městům bránit v rozvoji a dát zelenou někomu, kdo má peníze na to, aby prostor přeměnil na místo k žití? A nechcete místo hnusného nádraží konečně začít řešit ty Barrandovské terasy?