Máme překrásně zařízený byt. 2+kk, čtvrté parto, příjemná cihlová zástavba a za rohem Svijany za jednadvacet. Byt je útulně zařízený, máme vše, co potřebujeme a pár vychytávek ke zpříjemnění života jako bonus. Vedle dvou verzí kuchyňských prkének (fun fact – Ondřej má hrůzu z dřevěných) stojí za zmínku především projektor. Leč poslední filmový zážitek nám zhatila makrovlnka.
Mikrovlná trouba Sanyo u nás na polici za sebou má dlouhou a pohnutou historii. Co se nám podařilo vypátrat, pochází od nějakých přátel, kteří ji věnovali mé sestře a jejímu tehdejšímu partnerovi. Ti ji přijali i přes skutečnost, že oba mají z mikrovln fobii. Postavili ji do své garáže kdesi uprostřed Kolbenky. Tam stála a byla nešťastná.
Když jsme se minulý rok stěhovali do stávajícího bytu, sestra mi ji věnovala za odvoz. Přízvisko makro-vlnka však nemá nadarmo, a proto nějaký čas zabralo sehnat dostatečně velký vůz k jejímu odvozu. Během instalace trouby vyplynulo na povrch, že makrovlnka v krabici se poněkud liší od té na krabici. Byla starší, zažloutlejší a nesvítilo světýlko uvnitř.
V posledních týdnech se trouba chovala podivně. Znenadání pípala, otevírala se jí dvířka a ve finále pípala a otevírala dvířka zároveň. Bylo to poněkud děsivé, pročež jsme přikročili k vypojení trouby ze zdi.
Nutno dodat, že jediný, kdo makrovlnku využívá naplno, je Ondřej. Já s Jiřím ji využíváme, pouze chceme-li si vyrobit popcorn. A tím se dlouhou elipsou navracíme k události s projektorem. V rámci prohlubování kinematografických znalostí jsme se rozhodli, že se v HD rozlišení podíváme na legendární Věřte Nevěřte s Jonathanem Frakesem. A uznejte sami, bez mísy sýrového popcornu by tento požitek nebyl úplný.
Zapojili jsme mikrovlnku do zdi, vložili sáček kukuřice dovnitř a zmáčkli tlačítko start. Ohřívala, dokud uvnitř neluplo první semínko. V tom zapípala, prskla, křupla, dvířka se rozletěla a makrovlnka zhasla docela. Je kaput. Pro doplnění uvádím, že následný nápad udělat popcorn v hrnci také nebyl nejšťastnější a přišli jsme tak i o kastrol z Kochovic rodinného archivu.
OK, makrovlnko. Umřelas. Beru to jako fakt. Bylo ale opravdu nutné, aby to přišlo ve chvíli, kdy není nic akutnějšího, než se ládovat při epizodě s dvojčaty v márnici hrstmi popcornu? Až zase budeš umírat, nech si to raději na okamžik, kdy si Ondřej bude ohřívat rajskou s dvanácti.