Jsem hrdým živnostníkem. Jsem rád, že jsem schopen vydělávat bez zázemí firmy, vyhovuje mi větší volnost, kterou mi mé samoživitelství přináší a poměrně mi ani nevadí, že mě stát proti zaměstnancům tak neskutečně zvýhodňuje. Moc rád bych měl onen honosný živnostenský list a rád bych si tuto zástavu ekonomické nezávislosti pověsil nad stůl. Leč, nemohu.
Ono překrásné lejstro, známé jako Živnostenský list, totiž dnes člověk nedostane. Pár let zpátky jej nahradil takzvaný Výpis ze živnostenského rejstříku. Možná je to levnější, rychlejší, jednodušší a efektivnější. Co jsem si ale všiml, je to hlavně nekonečně ošklivé.
Výpis ze živnostenského rejstříku je zcela obyčejný dokument napsaný ve Wordu s razítkem a podpisem dole. Ano, dostal jsem ho téměř na počkání, ale mnohem raději bych si počkal pár dní na honosný doklad s hezkým grafickým zpracováním. Zkrátka a jednoduše nechci mít papír, kde najdu svoje IČO, ale důstojnou vizitku toho, že jsem hrdým živnostníkem, starám se sám o sebe a konec konců i platím nemalé daně.
Zastaralé, drahé, pomalé, zbytečně okázalé…
Představte si totiž například, že za dva roky přijde nějaký ekonomicky smýšlející poslanec s tím, že je třeba zatočit se zastaralým konceptem rozdávání vysvědčení. Že jej lze zfalšovat a že jejich distribuce je drahá a zastaralá. A navrhne nahradit vysvědčení CDZ – centrální databází známek, kam se výsledky žáků zanesou elektronicky a dítě dostane jednoduchý výpis s přístupovými údaji a výtahem z výsledků. Stát ušetří, systém se zjednoduší a svět bude šťastnější. Je to smutná představa, co?
Progresivní, levné, jednoduché.
Lejstra jsou sice jenom kusy papíru, ale i tak nehrají pouze tu roli, že je na nich napsáno pár slov. Jsou nositelem nějakého hlubšího významu, často symbolem dosažení nějakého úspěchu nebo symbolem jakéhosi sociálního statutu (a to nemyslím tak, že živnosťák za tisícovku nebo maturitní vysvědčení z vás udělá nadčlověka). Ano, je to malicherné, ale zkrátka a jednoduše mít nad stolem zarámovaný univerzitní diplom nebo živnostenský list má své kouzlo, které mi ani odkukoliv možný a rychlejší přístup ani ušetřených 17 korun ze státního rozpočtu nevynahradí.
Dokument není jenom papír a nemělo by se s ním zacházet jako se stvrzenkou z Tesca. Pokud má nějakou trvalejší funkci, nechte mu jeho důstojnou a hezkou podobu. Nakonec – nejsme hrdí na českou měnu i proto, že bankovky vypadají opravdu hezky?