Pravidelní čtenáři našeho blogu (Ahoj, Fando!) si jistě vzpomenou, jak jsem přišel o peněženku s veškerými osobními doklady. Jelikož jsem již všechny patřičné úřady oběhal, mám svoji novou peněženku opět hezky plnou a ještě nedávno jsem měl za to, že je tím celá záležitost vyřízena. Roztomile jsem se mýlil.
Před dvěma týdny mi domů přišel doporučený dopis s logem jedné sázavské půjčovny lodí na obálce. V něm bylo uvedeno, že jsem dosud nenavrátil zapůjčené vybavení, a pokud tak neučiním, nebo neuhradím pořizovací cenu lodí a příslušenství (která v celkovém součtu činila velice pěkných 103 tisíc), podnikne majitel půjčovny náležité právní kroky.
Sázavu jsem samozřejmě nikdy nesjížděl (jsem fanouškem Vltavy), nafukovací kánoe Baraka jsem si nepůjčoval (preferuji plastové Vydry) a podpis na přiložené kopii smlouvy v žádném případě nebyl můj.
Gumová kanoe Baraka – 22 990 Kč
Rozhodl jsem se zavolat na uvedené číslo, kde jsem panu majiteli vysvětlil, že kánoe půjčil na ukradenou občanku a já s tím nemám nic společného. Na druhé straně se ozvalo cosi o tom, že při nahlášení případu na policii nebyl ohledně občanky, na kterou byly lodě vypůjčeny, shledán žádný problém. Když jsem se (mile!) ohradil, že mám v ruce protokol, na kterém je nahlášení odcizeného občanského průkazu doloženo, hlas na druhé straně trochu zmírnil a uznal, že policisté tvrdili, že s občankou prý bylo něco v nepořádku, ale nezjistili co.
Přislíbil jsem zaslání onoho protokolu na adresu půjčovny. Byl to do značné míry projev mé dobré vůle, ale vzhledem k tomu, že jsem si byl vědom toho, že za svoji nepozornost musím být nějak potrestán, vynaložil jsem 120 korun za ověřenou kopii a dvacku za doporučený dopis a důkaz o své nevině jsem přeci jenom poslal.
Abych se cítil ještě více z obliga, požádal jsem v přiloženém dopise o zaslání prohlášení o tom, že jsem dokázal, že občanka byla v době půjčení lodí již neplatná (k půjčení došlo cca týden po nahlášení na policii) a že po mně majitel půjčovny nebude požadovat náhradu vzniklé škody. To mám zaručeno již ze zákona, ale však víte, jen pro jistotu.
Pár dní na to mi pan majitel volal s tím, že mi děkuje za protokol a že by se se mnou ohledně žádaného prohlášení rád sešel. Scházet se samozřejmě nechci a dost možná ani nebudu, ale zanechal jsem mu na sebe email, ať se se mnou zkusí domluvit.
Pádlo, barel, vesta a další vybavení – 600-800 Kč
Vrtá mi hlavou, proč je pro pana majitele osobní kontakt tak důležitý? Chce mi rozbít hubu? Chce se podívat, jestli jsem to doopravdy nebyl já? Chce mi podstrčit nějaký papír, kam bych se měl podepsat (nepodepíšu!), že jsem si lodě půjčil, ale zničily se, aby mu to alespoň zčásti zacálovala pojišťovna? Anebo si chce jen přátelsky pokecat?
Pravdu se možná nikdy nedozvíme. Ale abych se dostal k meritu věci – muselo k takové situaci vůbec dojít? Představte si, že lodě půjčujete vy sami. Půjčili byste kánoe v hodnotě sta tisíc bez zálohy (i když na v podmínkách na webových stránkách je uvedeno, že záloha požadována je)? Neporovnali byste důkladně fotografii s tváří osoby, která si lodě přišla vypůjčit? Nezkontrolovali byste podpis (který v případě „mé“ smlouvy ani vzdáleně nepřipomíná ten můj)?
To je to nejmenší. Anebo vlastně ne. To nejjednodušší, co můžete udělat, je otevřít stránky ministerstva vnitra a zadat do formuláře číslo občanského průkazu. V mžiku na vás vyskočí informace o tom, jestli náhodou není průkaz již pár dní neplatný. I kdyby se půjčovna provozovala ve stanu, tak to za internet do notebooku za tři stovky měsíčně stojí.
Provozovatelé půjčoven, dávejte si pozor na své zboží. Doba je zlá a tupě opsat číslo identifikačního průkazu na smlouvu prostě nestačí. Jsem toho důkazem.