Chcete po mě téma blízké, které pobuřuje širokou veřejnost. Dobře, dnes budu mluvit o něčem každodenním, něčem, co se týká většiny republiky a co je komentuhodné. Napíšu tady něco o barácích. Protože baráky, jak známo, jsou vážná věc.
V Česku se staví politováníhodně málo zajímavých a hezkých staveb. Jasně, máme tu spoustu progresivních kancelářských budov, více méně povedená obchodní centra, developerské projekty, které vypadají na vizualizacích krásně, a asi čtyři zajímavé rodinné domy… Je to super, líbí se mi to a v zásadě nemám nic ani proti kontroverznějším projektům typu mrakodrapů na Pankráci.
Chybí mi ale nějaká zajímavá a odvážná veřejná budova. Nestavíme muzea, galerie, divadla, státní úřady, nemám ani odvahu napsat, že bychom mohli třeba postavit kostel…
Uvědomuju si, že existují výjimky. V posledních deseti letech mě napadá královéhradecká univerzitní knihovna, fakulta architektury ČVUT, Národní technická knihovna a ostravský gong (super hala přestavěná z plynojemu).
Důvod, proč nestavíme veřejné budovy, zní – nevydělává to. Jenže – bylo ekonomicky rentabilní stavět Národní divadlo? Náprstkovo muzeum? Výstavba rozhledny na Petříně nebo Průmyslového paláce? Nebylo to rozumné a soukromý investor to dělal proto, aby po sobě něco nechal.
Odvaha spousty měst nezná hranice. Foto: Georg Schroll, Flickr.com
Veřejné budovy totiž peníze vydělávat nemusí a ani nemají. Mají být nějakým místem setkávání, diskuzí a dalších pateticky znějících pojmů. Prostě když stavím galerii, nestavím barák, kde budou viset obrazy. Stavím prostor, kam budou páry chodit na rande, kde se budou pořádat tiskovky nebo třeba konference. Prostě postavím prostor pro rozvoj osobnosti. A promiňte, ale ve Stavovském divadle, Klementinu ani Národním muzeu nejsem víc než divákem velikosti doby minulé.
Jo… a ještě… Jak dlouho budou všechny ty kancly vydělávat? 20 let? 70 let? Obchoďáky 15 let maximálně. Dobrá moderní architektura tu bude pořád a nezastará.
To, že stavíme věci, které mají primárně vydělávat, je normální a celkem logické. Jenže problém je, že většina dnešní architektury si jede v šedém průměru. Obracím se na vás. Neřešte pořád má dáti – dal. Chtějte věci hezké. Přemýšlejte, kam jít na rande, kam si jít přečíst knížku a kde se nechat ohromit. Starbucks a Office Park Waltrovka se okoukají rychle. A konečně – Stavovské divadlo postavili Nosticové, Klementinum církev. Třeba nám taky bohatší něco zanechají, až zestárnou a zmoudří.