Milujete stavění velkolepého města, sledování života malých postaviček, které každý den vyrážejí do práce, aby následně své pečlivě vydělané Simoleony mohly utratit v komerční zóně, jít vegetit do parku, pak sednout domů k telce a dívat se, jak na druhém konci města právě řádí obří ještěrka? Já ano. A to i přesto, že Maxis a EA s novým dílem Simcity dělají všechno pro pravý opak.
Welcome to New New York!
Nejprve malé vysvětlení, abychom si rozuměli, proč nové Simcity. Vydavatelská politika Electronic Arts velí, že vymýšlení nových názvů a přidávání číslovek přestalo být cool, a tak se teď hry prostě jmenují tak, jako jejich deset či dvacet let staří předchůdci (původní Simcity vyšlo v roce 1989!). A chudinka Wikipedie musí zmateným hráčům vysvětlovat, že NFS: Most Wanted z roku 2012 není to samé NFS: Most Wanted jako z roku 2005. Patrně inspirace u Applu, nicméně hráči si vždycky nějakou cestu najdou, a tak bylo neúspěšné SimCity Societies tak nějak kolektivně zapomenuto a z nového Simcity se na fanouškovských stránkách stalo Simcity 5. Je to chaos, ale vydavatel si za něj může sám.
Teď už k samotné hře. Zcela na rovinu mohu říct, že je boží, ale zároveň není. Tak neskutečně zahozený potenciál jsem naposledy zpozoroval u druhého dílu Mafie, jehož původní koncept vydavatel rozsekal na malé kousky kvůli kusu žvance. Simcity je trošku jiný případ, protože více než o počítačovou hru jde o službu. Pro hraní nového Simcity musíte být neustále připojeni k internetu, což je zajímavý, nicméně trošku nebezpečný precedens. Rád bych se na chvíli do svého městečka podíval i během nudné cesty vlakem. Zkrátka to nejde. Nemožnost hru upirátit ovšem patrně vede k monstrózním prodejům, a tak lze očekávat, že nutnost být neustále online se bude v budoucnosti týkat čím dál tím většího množství her. Pro byznys jedině dobře, pro (i platící, a to je právě ten průser) hráče trochu otrava.
Socializace až do hrobu (a v něm možná taky)
Jaké že tedy nové Simcity vlastně je a proč je nutnost být online problémová? Nejprve se můžete podívat na oficiální televizní spot, který pravidelně i s českými titulky (které jsem bohužel samostatně v žádném videu nenašel) běhá před každým třetím videem na YouTube.
Problémy s připojením k serverům, na které nové Simcity hřešilo v prvních dnech po spuštění, se mi díky pozdějšímu nákupu hry naštěstí vyhnuly, takže v tomto směru nemohu s hejtováním posloužit. Nicméně je trapné, pokud taková korporace, jako EA bezesporu je, podcení své zákazníky a využije je k neuvěřitelně frustrujícímu betatestu. Někteří hráči neměli dlouhé hodiny možnost připojit se ke svým městům, někteří o svá města navíc nevratně přišli.
Simcity nově hráče v podstatě nutí k socializaci. Města jsou sdružena do regionů, vzájemně propojena, a platí, že je velmi těžké učinit město soběstačné, spokojené a finančně zajištěné, aniž byste k tomu potřebovali pomoc některého ze sousedů. Jasně, myšlenka, že jedno město postaví jadernou elektrárnu druhé generace a napájí další tři okolo, které mu na oplátku zajišťují servis hasičů či odvoz odpadků, je super a blíží se k realitě. O tom, jak provedení pokulhává, si povíme později.
Po spuštění hry se dostávám do laskavého homescreenu, který kvůli nadměrné zátěži serverů nenabízí žádnou možnost filtrace regionů. Už dva týdny tedy koukám stále na ty samé a ani nekonečné rollování nevede k nalezení jediného regionu, ve kterém by bylo místo pro mé město. Abych mohl hrát s ostatními, musím na oficiální facebookové fanpage najít někoho, kdo si mě přidá do přátel v distribuční službě Origin a pozve mě do své hry. Dojem? První gigantický (s prominutím) oser.
Tak jo, postavil jsem si první město. Dojem? Čtvercová mapa zabíjí kreativitu, spíše než město stavím čtvrť a hra je neuvěřitelně ošklivá. Kdo by mohl tušit, že za kolonkou „Světelnost“ (ano, hra je přeložena do češtiny, a to místy poměrně vtipně, protože firmy jako Žádnéšméčko s.r.o. či Džemy a lubrikanty a.s. nenajdete jen tak někde) se ve skutečnosti neskrývá nastavení jasu, ale osvětlení, tj. slunce, odlesků a podobně.
Lepší, že. (Ano, to je ta samá hra na stejném počítači ve stejném století, avšak se změnou jedné kolonky v nastavení.)
Sluníčko blbou hru nespasí
Takže už to hezky vypadá, teď je ještě otázka, jestli se to dobře hraje. Bohužel, Simcity je brutálně nevyvážená hra plná drobností, které vás opravdu moc budou štvát. Postavil jsem zatím nějakých šest, sedm měst, a nezdá se, že by bylo možné vytvořit vyvážený mix správného počtu pracujících, pracovních míst a průmyslu, který by produkoval dostatek zboží.
Experimentoval jsem s různými poměry a umístěním zón mnoho hodin a spíše než své neschopnosti přičítám tento problém nedostatečnému vyvážení ze strany tvůrců. Nezřídka narazíte na humorné situace, kdy vedle sebe stojí stejně bohatá rezidenční čtvrť, která skučí, že nemá kde nakupovat, a komerční zóna, která zoufale hledá zákazníky.
Další opravdu obrovský problém je doprava. Nemožnost stavby jednosměrných silnic, dementní chování semaforů, otáčení aut pouze na křižovatkách, imbecilní chování autobusů MHD… to vše jsou problémy, které Simcity trápí. Přijde vám normální, že hasiči na cestě k požáru stojí na semaforech? Že zácpu neobjedou po tramvajovém pásu?
No jasně, a pak tu máme slavnou dopravu regionální. Je skvělé, když za obchody a kulturou ve vašem městě proudí davy turistů. Není to skvělé, pokud z celého regionu vede do města jeden dálniční jednopruhový přivaděč, za kterým stojí fronta na dva dny dopředu. (Nechtějte vidět, jak to vypadalo, když hned za vjezdem do města ještě byla – nyní jen naznačená – křižovatka.) A právě tady tkví v současnosti asi největší problém celého Simcity. Hra je designována tak, aby se lidé plynule pohybovali mezi městy, avšak tento pohyb je s větším množstvím obyvatel takřka nemožné zajistit.
No jasně, regiony. Věděli jste, že můžou vypadat taky docela divně? Ale co, v sousedních městech je vlastně vždycky tráva o trochu zelenější a světla svítivější…
Katastrofy! Rozhodně jsem miloval tu chvíli, kdy si své vypiplané město uložím a následně ho rozsekám na cucky zemětřesením, četnými požáry a návštěvou Godzilly. Nové Simcity ukládá průběžně vaše město do cloudu a není tedy žádné cesty zpět. Jenom magor by tak svou několikahodinovou práci zahodil všanc. Řešení? Náhodné katastrofy! V běžné hře je nejde vypnout a tak se nesmíte divit, když se vaším městečkem proběhne dvakrát do roka ještěrka a k tomu přistanou mimozemšťani. Vždyť je to celkem normálka.
Daddy never came to my ball games…
Kterak město roste před očima
Je obrovská škoda, že se Simcity nevyvarovalo bugů. Ano, čekají nás pravděpodobně další a další patche, díky kterým hra možná/snad bude fungovat, jak má. Samotná města jsou totiž nádherná, živoucí, a je radost se dívat na všechny ty „malé momenty“ v životech vašich Simů. Co je to ale platné, pokud si do nekonečna stěžují, že 10 % daně jsou moc, že je celé město zamořeno breberkami (přitom datové mapy jsou bělejší než vyprané v Perwollu), že… no, každý si svůj oblíbený bug najde.
Milí zlatí zodpovědní, všímáte si, jak obrovská škoda to je, že vaše hra nefunguje tak, jak by fungovat mohla, kdyby hru testovali vaši odborníci a nikoliv hráči samotní? Máte ještě co napravovat, tak s chutí do toho a půl je hotovo. Svých dvanácti stovek, které jsem do Simcity vrazil, zatím nelituji. Protože věřím. Věřím, že z nového Simcity časem uděláte téměř dokonalou budovatelskou strategii. Potenciál na to má.