Budete možná zaskočeni, ale Vánoce se kvapem blíží a s prominutím jednoho dne do nich zbývají přesně tři měsíce. Pro značně velkou část našeho publika to znamená pozvolné započetí shánění vánočních dárků. Ostatně i já jsem včera koupil první dar. Velká část Pražanů při honbě za posledními nesmysly pod stromeček zamíří do Palladia – nejkontroverznějšího obchodního centra v Praze.
Argumenty pro návštěvu jsou přesvědčivé – Palladium leží na metru, nachází se v centru a může se chlubit (a také se na skleněné ceduli nad hlavním vchodem chlubí) více než dvěma sty obchodů na jednom místě. Seznam výhod hravě převáží nemožnost parkování zdarma nebo absenci multikina (které se stejně nachází nedaleko ve Slovanském domě). Přesto je mnohem více důvodů Palladium nesnášet než milovat.
Sádrový trpaslík na náměstí Republiky
Je to nevkusný kýč. Samozřejmě, Palladium je neskutečně nóbl a snobské a posh a fabulous. Pokud budete zvát maminku a/nebo babičku na vánoční trhy do Prahy a chcete jim ukázat, jak skvěle se nám v Praze žije, rozhodně je vezměte do Palladia. Působivé je jak podzemní parkoviště, tak food court v podkroví. Nikdy se ovšem nezbavíte dojmu, že je to celé jen naleštěná kulisa.
Jak mnoho architektů i památkářů poukazuje, je toto obchodní centrum zářným příkladem, jak by se rekonstrukce provádět neměly. Stará Josefská kasárna byla necitlivě přestavěna na mamutí chrám konzumu (nic proti konzumu, ten zbožňuju), zdi byly natřeny na nechutně růžovou, z oken se každoročně začal stávat obří adventní kalendář a archeologické vykopávky v objektu byly dalším generacím uchovány tak, že byly obestavěny plexisklem.
Návštěvníci Palladia a jejich problémy s orientací
Dle původních vizualizací měla celému domu dominovat prosklená střecha, která měla pomáhat vytvářet efekt otevřeného obchodního centra pod širým nebem. Bohužel se efekt nedostavil a navzdory střeše jsou obchodní jednotky postavené tak, že jedna překáží druhé a celý obchoďák je zahalen stínem tajemna. Při každé návštěvě se nemohu zbavit pocitu, že jsem uvězněn v nějaké atrakci v zábavním parku.
A nejsem příliš daleko od pravdy. Zajímavostí je, že po zrcadlovém bludišti na Petříně je Palladium druhým nejoblíbenějším labyrintem v Praze. Eskalátory jsou po pětipatrovém monstru (nepočítaje podzemní parkoviště) rozestavěny zcela náhodně a ke snadné orientaci nepřidávají ani jednosměrně pohyblivé schody z přízemí do druhého patra (obohacené průletem hvězdnou bránou). Dobře se rozmyslete, v kterém místě centra je vhodné, aby se vám začalo chtít na záchod.
Když to na vás přijde
Toalety jsou v celém nákupním centru všehovšudy dvoje. Důmyslně skryty v nejvyšším a nejnižším patře. Pokud jste to sami nezažili, dokážete si určitě snadno představit, kolik stojí sil jejich nalezení. Pokud se vám to povede a máte tolik testosteronu nebo drzosti, abyste mohli navštívit záchodovou sekci pro muže, čeká vás překvapení a zároveň jedna z nejpodivnějších věcí na celém Palladiu.
Vycházím z předpokladu, že Palladium se snaží tvářit jako luxusní obchodní centrum. Nasvědčuje tomu velkolepé pojetí, skladba obchodů a marketingová komunikace centra. Z tohoto důvodu nerozumím tomu, proč bych měl chodit močit tam, kde se dívky z plakátu posmívají anebo žasnou nad velikostí mého přirození.
Nejsem staromódní, ani moralista. Kdyby se podobná atrakce nacházela v libovolné hospodě, v galerii moderního umění nebo klidně i na hlavním nádraží, chlámal bych se na celé kolo a nadšeně bych tleskal. Nerozumím ale, proč by něco takového mělo být právě v (přinejmenším rádoby) luxusním obchodním centru. O prodejně Erotic City v prvním suterénu ani nemluvě.