Potraviny na pranýři

Skutečně dobrých myšlenek a nápadů mají naše státní instituce velmi málo. O to smutnější je, pokud se s nimi zachází nevhodným způsobem, který předvádí lidmi opěvovaný web, který spustila Státní zemědělská a potravinářská inspekce – Potraviny na pranýři. Tato stránka totiž, stejně jako většina blafů v našich obchodech, potřebuje pranýřování jako sůl.

Po dlouhém naléhání v minulém roce zveřejnila ČOI seznam benzinových pump, na kterých natankujete do aut a motocyklů místo paliva ocet. Potraviny na pranýři jsou seznamem podobným – už podtitul „nejakostní, falšované a nebezpečné potraviny“ koneckonců mluví za vše. Poptávka po tomto typu informací v Čechách tedy je, na zmíněný web totiž jen za prvních 24 hodin dorazilo přes dvě stě tisíc návštěvníků.

A co se dozvěděli? Že všechny sýry eidam napříč všemi hypermarkety jsou nebezpečné potraviny a že energetický nápoj Semtex obsahuje mšice. I méně bystrého čtenáře po čase trkne, že tady něco kardinálně nesedí.

Projekt Potraviny na pranýři naprosto hloupě na jednom místě sdružuje samotné nebezpečné a nejakostní potraviny s prohřešky jednotlivých prodejců, mezi něž patří prodej prošlého, zkaženého či jinak znehodnoceného jídla a nápojů. A výrobci i prodejci (kteří mají samozřejmě máslo na hlavě, ne, že ne) se ozývají se svými protesty. Při zběžném pohledu lze totiž jen těžko najít viníka a na webu s nebezpečnými potravinami se objevují i nespravedlivě očerněné šmakulády, jak by řekl oblíbený komik Roman Vaněk.

Potraviny na pranýři

Mňamy mňam! Zdroj: potravinynapranyri.cz

Smutné je, že webová stránka je vlastně zcela nevhodným kanálem pro šíření tohoto typu informací. Budu teď mohutně generalizovat, ale v mých očích nejsou lidé, kteří vědomě kupují výrobní salámy, euro shopper limonády a podobná svinstva, typickými pravidelnými uživateli internetu. A určitě takové informace nebudou vyhledávat sami od sebe. Možná by ministerstvo zemědělství místo zjišťování, zda lze v Maroku provozovat myslivost, mohlo zaplatit tiskoviny, které o skutečně nebezpečných potravinách a švindlujících výrobcích budou informovat i starší a sociálně slabší spoluobčany. I za malý důchod se dá totiž pořídit velká šmakuláda!

MYInspekci a ministerstvo nabádáme, aby se zaměřilo na konkrétní označování viníků, je-li to možné. Spousta kvalitních potravin na takovém webu visí víceméně omylem a naopak řada nepoctivých hypermarketů i asijských trhovců zůstává trochu stranou pozornosti. Je to škoda, protože je na čase naučit prostý český lid jíst menší množství kvalitních potravin místo dvou kil juniora k večeři.