Pokud navštěvujete vysokou školu nebo pracujete v mladé firmě, už jste se možná v rámci (námi převelice milovaných) týmových projektů či prezentací semestrálních prací setkali s koncentrovaným zlem, které si říká Prezi. Je to nástroj pro „organizování, prezentování a sdílení myšlenek“. Já bych zmíněnou koncentrovanost nejraději vysvětlil napsáním tohoto článku přímo v Prezi, jenže to byste si ho nikdy nepřečetli. Chcete vědět proč?
Zaprvé, mnoho lidí ke svému prezentování (minimálně v rámci VŠE, ale věřím, že to tak funguje i jinde) používá tenké klienty. Nevíte, co je to tenký klient? To je takový ten malinký počítač, který vůbec nevypadá jako počítač, ale chová se jako počítač, a když se do něj přihlašujete, obvykle musíte zmáčknout o jedno tlačítko více než na velikém počítači vedle v učebně. Jádro pudla je v tom, že cokoliv vidíte skrze tenkého klienta se ve skutečnosti na tomto ministroji neděje, ale „počítá“ to počítač někde v suterénu. (Kolikrát jste v tomto odstavci napočítali nespočet počítačů, ha?)
To má za důsledek to, že super mega hýbající se prezentace vytvořená s pomocí Prezi se možná hýbe, ale není to ani super, ani mega. Mně se z toho osobně dělá dost šoufl a nelíbí se mi to. Do malého prostoru se obvykle vejde jen pár slov, přesto se autoři obvykle snaží „říct všechno důležité“ a neřeknou nakonec nic. Jen to napíšou do prezentace, ze které to není možné přečíst. A jediná skutečná výhoda Prezi, jednoduchá integrace videí z YouTube, je vám úplně k ničemu, protože když se nehýbe samotná prezentace, tak streamované video už tuplem ne.
Skvěle využitý prostor, obrovské, všeříkající obrázky… oh wait.
Čímž se dostáváme k další zapeklitosti. Prezi je samozřejmě zcela a naprosto závislé na internetu (pokud neplatíte tři stovky měsíčně) a to může být kamenem vašeho úrazu třeba na konferencích. Ano, i v jedenadvacátém století existují konference, na kterých padá internet. A nedejbože, pokud po vás chce třeba cvičící ve škole takovou prezentaci odevzdat! Vysvětlování svých spolužáků, že jejich prezentace je vlastně jenom link a většinu práce za ně udělal nějaký skvělý a nikdy neviděný systém pro přeskakování mezi obrázky a cool přibližování, zkrátka miluji. (Poznámka: Byl jsem upozorněn, že i verze zdarma umožňuje export do spustitelného .exe. To je pravda a omlouvám se. Jenže díky bezpečnostním pravidlům si .exe na řadě míst zaměstnanci či studenti nemají šanci pustit.)
Souvisí to se skupinou lidí, kteří Prezi používají. Nezlobte se na mě, budu se jako obvykle dopouštět ošklivého generalizování, ale Prezi je pro mě synonymem pro frikulíny, pro chlapce, kteří by v saku přišli snad i na tělocvik (aby z něj v polovině utekli na schůzku s klientem OVB), pro všechny ty, kteří své prezentace uvádějí slovy „dnes se určitě nudit nebudete a uvidíte něco, co jste ještě neviděli“.
Viděli. Bohatě to stačilo, díky. PowerPoint je jasný důkaz toho, že i dvacet let staré nástroje pořád fungují, jen je potřeba je umět používat. Uživatelé Prezi pozoruhodně často doprovázejí svou hýbající se prezentaci statickým vystupováním. Sorry. Prezi nedělá prezentaci. Prezentaci děláte vy. Body tells!