Naši mladší čtenáři se pravděpodobně s Wikipedií poprvé setkali, když připravovali nějaký referát do školy a byli příliš líní nebo příliš chytří na to, aby se vláčeli do knihovny a hledali potřebné informace v mnišských rukopisech ze 14. století. S trochou copyeditorského umu stačilo článek jen náležitě upravit (aby nikdo nepoznal, že jste to obšlehli, že?) a červený puntík byl v kapse.
Situace se změnila. Informace na Wikipedii neustále přibývají. Česká mutace v současné chvíli čítá přesně 240 546 článků (zkuste se podívat, o kolik se číslo zvětšilo od publikování totoho příspěvku), přičemž ještě před pěti lety to bylo pouze něco přes 70 000. Původní, anglická, verze je ještě dál a její návštěvníci se mohou těšit ze čtyř milionů stran plných výživných informací.
Ale ne tak docela. Bohudík, nebo spíš bohužel, nepřibývají pouze nové články, ale současně se rozrůstají již existující. Ze tří normostran obsahujících vše potřebné k danému tématu se stávají kvanta textu, která by stačila k vydání magazínového speciálu.
Ačkoliv se zdá, že je to super, nedá se říct, že by mezní užitek z každého odstavce nových informací dosahoval stále kladných hodnot. Často se vám může stát, že když se budete pokoušet nalézt na Wikipedii nějakou banální konkrétní informaci, dozvíte se spoustu cintů kolem, ale nic pořádného se nedočtete.
Modelová situace: Pokoušíte se na Wikipedii nalézt HDP na obyvatele v České republice, protože chybně předpokládáte, že informace na Wikipedii jsou vždy zaručeně správné. Po krátkém vyhledávání vám jako nejrozumnější článek přijde Hrubý domácí produkt, kde se ovšem žádná taková informace nenachází, ačkoliv je v něm uvedena spousta nepodstatných informací, jakými je světový HDP na hlavu apod.
Nevzdáváte to a zkoušíte se dál prokliknout na článek Ekonomika Česka, který svými grafy po pravé straně vytváří iluzi vysoké informační hodnoty. Kromě toho, že se v Litvínově vaří benzín a v Soběslavi šije nábytek, se toho ale nikterak moc nedozvíte. Správný odkaz se nacházel o dva řádky níže, ale byl tak snadno přehlédnutelný…
Wikipedie mnohdy obsahuje více informací, než čtenář požaduje. Zdroj: Prasman Dunka
Vedle velkého množství informací je to i přehnaná odbornost, která Wikipedii ubližuje. Pokud nerozumíte nějakému pojmu nebo výrazu a chcete si dohledat více informací, které by vedly k pochopení problematiky, na Wikipedii zapomeňte.
Při hledání názorného příkladu jsem okamžitě opustil od matematických článků, které nejsou psány normální řečí již od první věty a raději jsem zabrousil do měkčí oblasti.
Occamova břitva se v systémové metodologii měkkých systémů používá k definici problémů tak, že (zjednodušeně) klade čtyři otázky, na základě nichž je možné problém identifikovat a stanovit si cíle k jeho řešení:
- Týká se nás problém?
- Můžeme problém vyřešit v dohledné době?
- Umíme k problému shromáždit dostatek relevantních informací?
- Chceme problém řešit?
Tak nás to alespoň učili na VŠE. Neříkám, že dobře, ale obrázek o Occamově břitvě jsem si byl schopný vytvořit. Na Wikipedii se místo toho dočtu překlad latinské definice, která vypouští moudra jako „Entity se nemají zmnožovat více, než je nutné.“, z nichž jsem jelen.
Abych lidu vytvářejícímu Wikipedii pouze nekřivdil, na téže stránce se můžete pobavit roztomilou teorií o neviditelných trpaslících, kteří postrkují tělesa ve vesmíru tak, aby se zdánlivě chovala podle Newtonova gravitačního zákona.
Wikipedisté všech zemí (klišé, já vím), myslete na to, že ne všichni rozumí tématu tak jako vy a ne všichni chtějí hledat konkrétní informaci v haldě bezvýznamné omáčky. Zamyslete se, jestli by úvodní kapitola každého článku (tak jako dřív) neměla být shrnutím daného hesla se snadno stravitelným vysvětlením a poskytnutím klíčových informací a hodnot.