Nic není přesvědčivější než slovo odborníka. Podařilo-li by se vám přesvědčit dietoložku Kateřinu Cajthamlovou, aby v televizní reklamě řekla, že se po Coca-Cole hubne, rázem by ji začaly kupovat hromady tučných zoufalců v naději, že zhubnou. Po několika týdnech bez kýženého efektu by zaplnily ordinaci doktorky Cajthamlové a spokojenost by se tak dostavila i na druhou stranu.
Lidé odborníky vyhledávají. Radí se s nimi, jak mají zbavit svého pejska červů, při jaké teplotě mají smažit lilek a jestli se jim mají líbit obrazy od Andyho Warhola. Tak to je správně. Odborník by měl své služby nabízet, nikoliv vnucovat. Internet je však místo neomezených možností, kde se může stát odborníkem na cokoliv prakticky každý (MY si například hrajeme na odborníky přes všechno). Stane-li se však takový neodborník internetovým odborníkem a není vyhledáván, začne se vnucovat.
Dále se takovíto odborníci dělí už jen na dvě skupiny. Na ty, kterým to vychází, a na ty, kterým ne. Jedním takovým, kterému to vyšlo, je Adam Gebrian, the architect. Na výsluní ho dosadily dnes již ikonické květináče na Smíchově, ke kterým se Gebrian vyjadřoval, kde jen mohl, takže vznikl dojem, že tomu asi vážně rozumí a na Facebooku získal několik tisíc odběratelů.
Nyní má Adam Gebrian svůj vlastní pořad na Streamu, v němž počítá výtahy ve stanici metra Střížkov a popisuje, jak lidé přechází silnici na Hradčanské. Samozřejmě, že tam i hodně kritizuje, ale kdykoliv divák čeká, že se dozví, proč je to či ono vlastně špatně, řeknemu Gebrian jen to, že „to mluví samo za sebe“, „je to všechno jasné“ nebo „si to každý už domyslí“.
Kromě toho Gebriana v posledních dnech velmi zaujaly volby, takže se k nim vyjadřuje jak na svém profilu na Facebooku, tak mírně satiricky i v deníku Metro (i když u odborníků je velice těžké rozpoznat satiru). Lze tak jen doufat, že se nestane dalším moderátorem Otázek na České televizi nebo osobním asistentem již-brzo-senátora Tomia Okamury.
Pozdravte budoucího českého prezidenta. Foto: Podzemnik
Ti druzí odborníci, tedy ti, kterým to nevychází, se zpravidla pohybují čistě ve světě sociálních sítí, jenž jim skýtá dokonalé útočiště pro publikování svých expertních názorů a podrobných analýz. Objevují se zejména na Twitteru, kde si běžně tykají s opravdovými internetovými celebritami, snaží se s nimi vést odborné dialogy a doufají, že jim z nich někdo někdy snad nějak dá retweet a jejich seznam followerů se zase rozšíří o několik (skutečných) uživatelů.
Tito odborníci si na rozdíl od prvního typu většinou vyberou jeden obor a toho se nepouští. Oblíbeným rezortem jsou telekomunikace. Pracuji v marketingovém oddělení Telefóniky, kde máme na chodbě LCD televizi, na které se promítají tweety adresováné profilu @O2_CZ. Je několik jmen, které se tam objevují takřka každý den – to jsou právě oni, odborníci.
Jedním z takových je @Velanor, pseudonymem Jurius Poetry, občanským jménem Jirka Petr. Je to skutečný odborník na telekomunikace, každou hodinu projíždí tweety všech tří českých operátorů a najde-li se sebemenší příležitost, nebojí se okamžitě zareagovat a přidat srovnání s nejvýhodnějším rakouským tarifem. Ve skutečném životě (alespoň z toho, co se ke mně doneslo) rád fotí, nesnáší dojíždění a dělá si srandu z homosexuálů.
Abych Velanorovi nekřivdil, není sám, takových rejpalů je po internetu spousta. Stačí se podívat, kdo nejčastěji přispívá na zeď firemních profilů na Facebooku nebo těmto společnostem odpovídá na Twitteru. Jak by ale řekla renomovaná odbornice na internet Věra Pohlová, takoví lidé každého jen otravují a měli by se neprodleně zakázat.
Známé tvrzení, že dobré zboží si najde zákazníky samo, není zcela pravdivé a každý dnes ví, že získat pozornost stojí spoustu úsilí. Vážení samozvaní odborníci, nečiňte tak ale násilím. Nesnažte se být Tomiem Okamurou, který se vyjadřuje ke všemu (první typ), ani vohuleným Radkem Hulánem, který ví ve svém oboru všechno nejlépe a má potřebu s tím obtěžovat ostatní (druhý typ). Svět vás bude mít radši.
Pozn.: Možná by se mohlo zdát, že jsme samozvanými odborníky i MY. Za povšimnutí ale stojí, že (ačkoliv si to řada našich čtenářů myslí) netvrdíme, že danému tématu skutečně rozumíme a nepíšeme na zeď Vodafonu nebo dopravního podniku, ani se nevyjadřujeme ve sloupcích v Metru. Máme jen neskutečnou potřebu někam fláknout náš vlastní názor. Tak to i děláme. A to tou nejmíň násilnou a navíc nevtíravou formou.