Hipstři mají pravdu. Některé věci by měly zůstat mimo mainstream. Třeba hipsterství. To už je dnes takový střední proud, že ti skuteční hipstři musejí složitě vymýšlet, co dalšího flanelového na sebe navlíknout, aby to neměl každý mamlas na náplavce.
A to samé platí i u většiny Facebookových skupin. Od dob, kdy jsem začal prostituovat se svým osobním životem na internetu, jsem se stal členem spousty zábavných či užitečných skupin, které se ale po několik dnech/týdnech/měsících dostaly mezi příliš velké množství lidí. A bohužel je ještě stále nelegální někomu upírat právo na vyjádření se.
Skupiny, které dříve bavily, jsou najednou trapné, skupiny, které byly užitečné, jsou najednou smetiště. Podívejme se na proměnu dvou vcelku zásadních:
Baví nás novinové titulky
Úplně bych přispěvatelům odpustil, že titulek na iDnes.cz není NOVINOVÝ titulek, ale už nejsem tak benevolentní v případě neustálého porušování původního smyslu skupiny, který tkvěl ve sdílení vtipně nebo jakkoliv podivně formulovaných titulcích, mezi které patří klasiky jako „Švejnar míří do Prahy, postaví se Klausovi?“ nebo „Policisté vyšetřují Blanku. Bojí se, že je to tunel“.
Řada lidí totiž nepochopila rozdíl mezi vtipným titulkem a vtipnou událostí, kterou titulek popisuje. Kvůli tomu je nám, členům skupiny, odepírán jemný jazykový humor a dočkáváme se jen úsměvných zpráviček jako „Kočka zachránila chlapce před útokem psa“ (to vlastně není ani srandovní) a „Na srílanskou vesnici pršely jedlé ryby“ (podivnější bylo už jen samovznícení starosty Varšavy v roce 1546).
Bohužel podobné vtipně nevtipné titulky mají dnes asi 83% převahu.
Kdo je hipstr od srdce, přesně ví, o čem mluvím! Ilustrace: Cecilia Sánchez Sánchez
Práce v reklamě
Je tomu už dávno, co byla tato skupina opravdu užitečná. Uživatelé tam hledali a nabízeli uplatnění v reklamních oborech. Nicméně dle skladby dnešních příspěvků to vypadá, že práce v reklamě je i nabízení holících strojků přes telefon nebo sestavování individuálního nutričního plánu pro klienty smíchovského fitka.
Kromě toho začala být tato skupina neskutečně amatérská a pseudo elitářská zároveň. Naproti sobě tam totiž často stojí dvě skupiny lidí:
Představitelkou té první je, řekněme, Marta: „Ahoj, je mi 16 let, z češtiny jsem měla nejhůř trojku, a proto si myslím, že bych pro vás mohla psát e-mailing.“ Marta nebere v potaz žádné dobře míněné rady. Veškerou sebelépe a sebejemněji podanou kritiku chápe jako útok a sprostou závist.
Martu doplňuje, řekněme, Standa: „Ty a grafik? To si děláš prdel! S takovou typografickou chybou bych tě nenechal sázet ani pozvánku na narozeniny!“ Standa je agresivní, avšak zásadně nekonkrétní, nikdy vám neprozradí CO PŘESNĚ máte špatně, protože to přece musí být jasné úplně každému. Své promluvy většinou uzavírá tím, že dobře tomu rozumí jen on a všichni ostatní jsou žabaři.
Skupina Práce v reklamě vlastně celkem dobře reflektuje českou společnost.
A mohl bych pokračovat třeba i u skupin, jako jsou Překladatelské perly, Odposlechnuto v Praze a stovky dalších, ale raději už rovnou promluvím k těm prasatům, které tyto skupiny tak mrví: Vyserte se na to! Přečtěte si popis každé skupiny, do které se chystáte přispět, a zamyslete se nad tím, jestli váš příspěvek dává smysl. V silách adminů není hlídat, jestli náhodou nejste úplně vypatlanej blb, arogantní hovado nebo jen líná lemra, která si nepřečte, co kam patří.