Předem se omlouvám, že dnešní hejt bude ubrečeným povídáním maloměstského zahrádkáře, který chová lásku téměř k veškerému přírodnímu bohatství a dokáže obdivovat kytičky v botanické zahradě i zvířátka na statku, ale jak přijde na slimáky, jde veškerá jeho láska a výčitky stranou a stává se nelítostnou vražednou bestií.
Ono to totiž ani jinak nejde. Slimáci technicky vzato jsou nelítostné vražedné bestie, které se sice nepouštějí do jiných zvířátek, ale žerou kytičky, a dokonce užírají už semínka kytiček, což by slimáčí ženevské konvence jistě po vzoru střílení do parašutistů zakázaly, kdyby tedy slimáčí ženevské konvence existovaly.
Pýcha předchází pád. Foto: Darren Johnson
Agresivnější (tedy více žravé a množící se) formy slimáků k nám prý byly zavlečeny až po revoluci, což nemohu potvrdit ani vyvrátit, stejně jako konspirační teorie, že je na nás shazují zlí záškodníci z letadel.
Mám ale jistou teorii, jak to s těmi slimáky bylo doopravdy:
- I řekl Bůh: „Buď světlo…“
- I řekl Bůh: „Buď klenba…“
- I řekl Bůh: „Nahromaďte se vody…“
- I řekl Bůh: „Buďte světla…“
- I řekl Bůh: „Hemžete se vody…“
- I řekl Bůh: „Vydej země rozmanité druhy živočichů…“
- I byla dokončena nebesa i země…
- I řekl Bůh: „Z živočichů lidi potrestati třeba jest, vydej proto země slimáky!“
Inu, přesně takhle to bylo a nijak jinak. Omlouvám se, dnes nemám řešení. O tom, jak se zbavit slimáků, si ale můžete přečíst třeba tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady a tady. Jó, slimáci jsou holt téma.