Nečekal jsem, že to napíšu ve dvaadvaceti, ale ta dnešní muzika, co hrajou, se s tou za mýho mládí nedá srovnávat. Je to tak, a pozoruju to od doby, co pracuju doma a často poslouchám Evropu 2. Takže, vážení dýdžejové – tomuhle říkáte muzika?
Zaprvé – nijak se nestydím za to, že poslouchám Evropu 2. Jsem rád v obraze. Docházím jakéhosi zvráceného zadostiučinění, pokud vím, kdo je Nicki Minaj, perverzně si užívám přiblblé reklamy a konečně historicky tvrdím, že poslouchám nejtvrdší mainstream. Protože, jak říká Jiří, being not mainstream is too mainstream.
No, a jak teď tak často poslouchám zmíněné rádio, došel jsem k tomu, že pořád hrají to samé. Pročež jsem se rozhodl podívat se za šumavský horizont a vrátit se k holandské stanici Radio 538, již jsem poslouchal pár let zpátky. A bacha – hrajou totéž.
A tak jsem otevřel žebříček nejhranějších songů tohoto měsíce. Až na čestnou výjimku Pink je neznám, nebo se mi nelíbí. Připadají mi všechny příliš stejné a nehezké. Většinou je to cajdák anebo tuc-tuc s vysoko halekající ženou. A ano – na šestém místě straší Marek Ztracený s hitovkou Sex s ex. Chtěl jsem sem dát odkaz, ale nechcete to slyšet.
Jediná interpretka ze současné špičky, kterou znám a nevadí mi, je Pink. Je to totiž poctivý popík.
To, co rádia hrají mi totiž připadá totiž málo středoproudé. Není to hluboká myšlenka, ale prostě si myslím, že taneční muzika říznutá árenbíčkem co se viklá na hausových nožičkách v jednu odpoledne do rádia nepatří. Na druhé straně je zajímavé, že hraje-li tatáž muzika na diskotéce, nevadí mi a v rámci bohulibě perverzní ironie, která má maskovat mou oblibu výše zmíněné Nicki Minaj, si zatančím. Ale v rádiu můžu vyletět z kůže.
Dnešní článek je jakýmsi povzdechnutím člověka, který se ještě nedávno živil psaním o středoproudé hudbě. Vzešel z pocitu, že jsem pravděpodobně přišel o jeden z možných zdrojů obživy. I Justin Bieber ve své nejsilnější době (kdesi mezi Baby a Eeenie Meenie) mi přijde zábavnější než následující výběr písní vybraných z deseti v současnosti nejhranějších:
Matouši, smiř se s tím, jsi starej a nerozumíš srandě. Prostě přelaď na Frekvenci 1.
Nečekal jsem, že to napíšu ve dvaadvaceti, ale ta dnešní muzika, co hrajou, se s tou za mýho mládí nedá srovnávat. Je to tak, a pozoruju to od doby, co pracuju…
PROSTĚ to není tak jednoduchý
Zelené plochy
Cyklisti, kteří jsou cyklisty, jenom když …
Klout
Barvy na vlasy