Společenské hry

Víkendové večery za (rádoby) prohibice budou dlouhé. Pivo se nedá pít tak rychle jako nasládlé rumové drinky a po příliš velkém množství vína bolí hlava. O vaječném koňaku nemluvě. Dosažení kýžené opilosti bude trvat podstatně déle. A na dlouhé chvíle je nejlepší vytáhnout z poličky nějakou společenskou hru.

Společenské hry miluji. Musel jsem to dlouhou dobu skrývat, jelikož to nebylo řádně in a vlastně jsem ani neměl s kým hrát, když se každý tvářil, že ho posouvání figurek po desce nebaví. Doba se ale naštěstí změnila a díky Albi a dalším obchůdkům s drobným zbožím na volný čas se deskové a karetní hry opět dostávají do popředí.

Jelikož této bohulibé zábavě není prakticky co vytýkat, budu si tentokrát samozřejmě stěžovat na naprosté malichernosti. Musíte mi to prominout, ve spíži mám schováno ještě asi patnáct lahví božkovského tuzemáku, takže mě jakékoliv dramatické dění v supermarketech a vietnamských večerkách nijak nevzrušuje.

Měli byste ještě vědět, že jsem velký zastáncem dřeva. Miluji olizování dřevěné vařečky, rozkousávání dřívek od nanuků a mezi můj největší úspěch uplynulého týdne považuji prosazení dřevěného kuchyňského prkénka do naší nuselské haciendy.

Z tohoto prostého důvodu naprosto zbožňuji dřevěné hrací figurky a neskutečně se vztekám (a mlátím ručičkama a nožičkama všude kolem sebe), když jsou v některé hře nahrazeny plastovými. To se za poslední roky událo u Carcassone a Osadníků z Katanu. Asi bych to i skousl, kdyby se tímto faktem výrobci na krabicích nechlubili.

Společenské hry

Desková hra Kuba je plná krásných dřevěných figurek. A třtinového rumu. Zdroj: Rumburak.cz

Dalším nešvarem jsou krabice. Je nadmíru logické, že musí být dostatečně obrovské, aby se vyjímaly v regálech, ale na oplátku by mohly alespoň trochu fungovat. Mistrem nefunkčních krabic je již jednou zmiňované Albi. Krabice jejich her mají v sobě spoustu zbytečných přihrádek nebo jim spousta přihrádek schází.

Pokud doma máte (jakože asi máte) například Česko, Evropu, Svět či nějakou jinou kvízovou hru, určitě se vám vybaví spousta vysypaných kartiček po jakékoliv manipulaci s krabicí. Na vině není nic jiného než špatný pořadač na karty, který je naprosto nekompatibilní s hrací deskou, jež k pořadači nedoléhá a není tak schopna unikající karty zadržet.

A vůbec, kam se vlastně poděly ty krásné, bizarní a nikým nepochopené společenské hry z devadesátých let? Ravensburger by měl uvažovat o velkém comebacku.

MYVýrobci společenských her, opravdu nemám zájem o krásně tvarované plastové figurky měst a vesnic, chci poctivé dřevo, které můžu v nouzi nejvyšší spálit a vzniklým teplem se ohřát na dalších třicet vteřin. Stejně tak nemám zájem o nadstandardně veliké krabice, které uvnitř nedávají smysl. Myslete na to a učiňte z úžasných her ještě úžasnější!