Co byste svému dítěti řekli, kdyby vám oznámilo, že bude studovat estetiku? Logiku? Religionistiku? Kulturní antropologii, klasickou filologii nebo obecnou lingvistiku? Podpořili byste ho?
Na základní škole jsem měl spolužačku. Normální, chytrá holka, žádná superliga, ale slušná dvojkařka. V devítce se chtěla stát květinářkou. Rodiče nekývli, neb to nebylo dostatečně uplatnitelné a rozumné. Děvče se na učilišti – z hlediska uplatnění na trhu práce mnohem perspektivnější obor obchodník – trápilo, až se utrápilo.
Já sám šel po maturitě na fildu. Na filologický obor s předměty jako morfosyntax a literárněvědnými semináři, kde nejpraktičtější předmět představovala fonetika. Dnes sice studuji jiný obor (z důvodů ryze osobních), ale poznatky, které jsem na fildě získal, využívám při práci denně. A nevydělávám úplně málo.
Přišel čas to říct: Humanitní vzdělání je super, krásná věc, která vám může pomoci dostat hezkou práci. Pokud tam nejdete s tím, že u příjmaček není matika, takže se dostanete, je to jedna z nejvíc fajn věcí, kterou můžete udělat. Proč?
Kvalitní humanitní škola vás totiž nenaučí řemeslo. Učí učit se. A chápat myšlení jiných. A číst. A psát. A učí takovou drobnost, na kterou se jinde často zapomíná – učí myslet. (To jsem ale krásně patetický, co?) Učí myslet jinak než technické či přírodovědné školy, ale ne hůř.
Rozhodně totiž není pravda, že se jedná o nějaké bohapusté plkání o neověřitelných pravdách. Filologické obory (studoval jsem jenom ty, historii nebo filozofii posuzovat nemůžu) jsou poměrně exaktní disciplínou s jasně ověřitelnými a kvantifikovatelnými fakty. Není to kecání u kávičky, není to jednoduché. V zásadě to jsou obory žijící stovky let. A nesmysly zpravidla zapadnou brzo.
Nesmějte se filozofům. Jednou se oni mohou vysmát vám.
Jasně, problém, proč většina potenciálně dobrých studentů humanitních studií je na společenskovědních fakultách nebo VŠE, je ta uplatnitelnost. Vyučíš se řezníkem, máš dělat řezničinu. Vystuduješ účetnictví, budeš účetním. Dostaneš diplom z kulturologie, bude z tebe… hm, co vlastně?
Znám absolventa estetiky, který vede elitní firmu v prostředí internetu. Znám spoustu bakalářů z fildy, kteří mají pěkně placená místa v nadnárodních firmách. Znám i jednu slečnu, která dostudovala fildu, aby šla dělat servírku – jenže je tak šťastná a má o dost vyšší plat než moji rodiče dohromady (jasně, dělá servírku v cizině). Dokonce bych vymyslel i pár literárních vědců, kteří se opravdu slušně živí literární vědou. Online reklamu dělají vedle informatiků filozofové, kulturologové, bohemisti a dokonce i nederlandista. Nejsou horší než informatici. Jen se to, co vystudovali, stalo spíše jejich zálibou. A jsou spokojení.
Fascinuje mě svět, kde má mít větší šanci na získání práce účetní než vystudovaný logik. Logiku vystuduje ročně asi deset lidí, účetnictví pár stovek. Přitom účetního nahradíte instalací sofistikovaného softwaru. Prodavače nahradí samoobslužná pokladna, pracovníka za přepážkou online bankovnictví, státní úředníky škrtne vláda rozpočtové odpovědnosti. Filozof může v zásadě dělat cokoli. Účetní má svoje řemeslo a bez něj je v háji.
Maturanti, postavte si hlavu. S diplomem z estetiky, religionistiky nebo kulturologie není zas tak velký problém najít normální středostavovskou (i lepší) práci. Studovat humanitní vědy je super, posune vás to.