Wi-Fi free restaurace

„Pane vrchní, mám problém,“ stěžuje si host obsluze v nejmenované české restauraci. „Na dveřích máte napsáno, že jste Wi-Fi free restaurace, ale já se tady bez problémů můžu připojit hned na několik sítí…“

„Heslo na wifinu je koucourek77, velké ká.“

„Ne, vy mě nechápete. Víte, já jsem si sem chtěl přijít odpočinout, dát si jídlo, kafe… Jakmile budu vědět, že se tady můžu připojit k internetu, tak se neudržím a začnu zuřivě kontrolovat mejly…“

„Takže vám vadí, že tady máme internet?“ diví se vrchní.

„Samozřejmě, obzvláště když u vstupu lákáte na Wi-Fi free zónu.“

„Já vám asi nerozumím, zavolám vám pana provozního, ten sem tu wifinu instaloval.“

Tento notně bizarní rozhovor se sice nezakládá na skutečném příběhu, snadno by ale mohl. Řada majitelů českých restaurací se po boomu rychlých a levných internetů rozhodla zakoupit Wi-Fi router a nabídnout bezplatné připojení svým zákazníkům. To je bezpochyby chvályhodné a vítané.

Wi-Fi free restaurace

Problémem je, že téměř polovina (ale to asi přeháním) takto technicky vyspělých podniků prezentuje tuto výhodu tím způsobem, že na vstupních dveřích (nebo v jejich okolí) vystaví ceduli s nápisem „Wi-Fi free“.

Řada lidí nad tím mávne rukou, ale jelikož mi na střední škole vtloukli do hlavy vratké základy angličtiny, působí na mě toto sdělení jako gramatická chyba v nabídce „Pečená husyčka s červeným zelím a bramborovým knedlíkem za 159 Kč“.

Nepřišel bych si ochuzen o pocit světovosti, kdyby na dveřích restaurace visel nápis „Wi-Fi zdarma“ (který leckde visí), ale když už má restaurace potřebu tvářit se světaznale, moderně a ingliš frendly, je nezbytné, aby sdělení „Wi-Fi zdarma“ nepřekládala doslovně a zamyslela se nad skutečným významem překladem vzniklého blábolu.

Wi-Fi free restaurace

Wi-Fi free zkrátka značí pravý opak toho, co znamená free Wi-Fi. A tak pozor, aby na vás nějaký návštěvník-šprýmař nezavolal ČOIku za klamavou reklamu nebo alespoň Marge Simpsonovou, která má s obdobnou slovní hříčkou také problém.

MYDrazí restauratéři, dnes to bylo krátké a dosti malicherné, že? Vězte, že k spokojenosti mojí i stovek dalších stačí jen prohodit ta dvě prokletá slovíčka. Je to tak snadné!