Minulý týden Ondřej poukázal na to, že svět neodkladně potřebuje další díl RollerCoaster Tycoonu. Bezvýhradně s ním souhlasím. Je ale spoustu dalších „zapomenutých“ her, které by si zasloužily dobře zpracované pokračování. Pojďme se tedy podívat na herní hřbitov a pokusit se vyvolat pár padlých bojovníků.
Technologický vývoj v oblasti videoher nejvíce odsraly strategie. Jejich hraní není bezduché rubání zombíků nebo teroristů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Musí se při nich dost často přemýšlet, plánovat a taktizovat. Téměř všechny nové strategie jsou pak zatíženy nesmyslnými sociálními prvky, které neslouží k ničemu jinému než k uživatelskému náboru nových hráčů a následnému tahání peněz za nové lavičky nebo bonusové penízky. Den, kdy se strategie přesunuly na sociální sítě a do mobilních telefonů, byl nejsmutnějším dnem v historii těchto noblesních her.
Kromě RollerCoaster Tycoonu vzpomeňme ještě na pár hrdinů:
Transport Tycoon
Legenda budovatelských strategií, která zažila několik zmrtvýchvstání. Jedno horší než druhé. Poprvé se o něj pokusil sám autor Chris Sawyer a vytvořil Locomotion, hru, která ošklivě vypadala, nikoho nebavila a nikdo ji nechtěl hrát. Další pokud proběhl relativně nedávno a vznikla nová verze TT pro mobilní telefony, která ošklivě vypadá, nikoho nebaví a nikdo ji nechce hrát. Díky bohu, že open sourcová verze Open TTD funguje i dnes celkem dobře a že stále vycházejí alespoň částečné alternativy, jako je třeba simulace MHD Cities in Motion.
Zoo Tycoon
Klece plné rozmazlených zvířátek už jsou dávno pryč. Teda, na konci minulého roku se vrátily, ale jen na Xboxy. Hm. Osobně jsem žádnou strategii na gamepadu ještě nehrál, ale nedovedu si představit, jak by mohl ovladač u strategií smysluplně nahradit myš. Každopádně to je asi stejně jedno, protože recenze jsou rozpačité a ukazují na to, že se hra snaží zalíbit hlavně dětem a občasným hráčům. Můžete třeba pomocí Kinectu podávat slonovi jablko. That’s deep.
Beach Life
Jedna z naprosto nedoceněných budovatelských strategiích. Vystavět si plážové středisko a kochat se, jak se jeho hosté opalují, dovádějí ve vodě a večer pod vlivem silného piva souloží na pláži, bylo naprosto boží. To vše bylo doplněno skvělým soundtrackem, díky němuž jste se cítili jako na lehátku u bazénu při západu slunce i v lednu s vypnutým topením. No, na Windows 8 to už stejně nerozjedu a na žádné pokračování to nevypadá…
Theme Hospital
Simulátorů provozu nemocničních zařízení vznikala i po tomto ikonickém titulu celá řada, ale žádnému z nich se nepovedlo vybalancovat vtip s dobrou hratelností, na kterém tento subžánr stojí. Zachraňovat pacienty po autohavárii je prostě dost nuda, ale léčit neviditelnost či propichovat přefouknuté hlavy, to je kumšt!
Pharaoh
Od dětství jsem byl fascinován starověkým Egyptem a strategie Pharaoh mě proto naprosto okouzlila. Mám pocit, že jsem kvůli ní i několikrát nedorazil do školy. Nicméně od dob její slávy se o jakýsi remake pokusil pouze nevyvážený titul Children of the Nile a s ním se brána k této sexy tematice nadobro uzavřela.
The Movies
Strategie s prvky simulátoru života (The Sims) ze světa Hollywoodu. Dokonale rajcovní hra s dětskými nemocemi, které by se daly v dalších pokračováních tak nádherně vyléčit. Udržovat v chodu vlastní filmové studio mě dlouhé večery bavilo natolik, že jsem dokonce ignoroval fakt, že můj tehdejší počítač tuto, ve své době poměrně náročnou, hru nezvládal a moje krátké filmy na něm vypadaly spíš jako prezentace fotografií z dovolené.
Robin Hood: Legenda Sherwoodu
Tato poslední hra, se kterou vás dnes budu otravovat, je spíše taktické RPG (nebo nějaký jiný podivný žánr) než strategie, přesto mě bavila desítky hodin, i když už jsem ji jel třeba potřetí. Vycházela z tehdy populárních titulů, jako byly Commandos či Desperados, ve kterých jste ovládali partu hrdinů, a navíc byla opatřena roztomilým českým dabingem. Dnes už ale bohatým bere a chudým dává někdo úplně jiný.
A to mě napadala během psaní spousta dalších, které jsem už stihl zapomenout…
Furt to jde
Poměrně úspěšná pokračování hry, která mohla snadno spadnout do stejné kategorie jako všechny dnes jmenované, jsou nové díly Tropica, jejichž autorům se povedlo převést staré mechanismy z původní hry, naleštit je, otunit a vydat tak hru, která nedělá svému jménu ostudu. Částečně to vyšlo i při vydání nového SimCity, u něhož ale autoři zcela ignorovali fakt, že hráči budovatelských strategií se nechtějí s nikým kamarádit a místo sousedů dají vždy přednost možnosti vybudovat si obrovitánské město svých snů.
Vážení hráči, je nějaká hra, která chybí vám? Toužíte o pokračování nějakého starého klenotu? Napište mi do komentářů!