Když má jedna z mých rozverných babiček narozeniny, musí se v ideálním případě sjet celá rodina, aby jí popřála a předala dary (o kterých několik měsíců předem tvrdí, že je v žádném případě nechce). V tom horším stačí alespoň zavolat s blahopřáním a předat dary až dodatečně. Odměnou je výtečná svíčková při nejbližší návštěvě. V opačném případě jste na několik týdnů považování za nevděčníky a neslušňáky.
Ty narozeniny jsou ošemetná věc. Přání na zdi Facebooku je už okoukané klišé, pohlednice je v dnešní líné době mimo realitu a telefonát vyžaduje alespoň trochu připravenou řeč. Osobně jsem zastáncem krátkých přání přes chat/SMS s osobní gratulací na odpovídající narozeninové oslavě (kterých se v mém stárnoucím světě koná čím dál méně).
Hlavní problém spočívá v tom, aby si člověk vůbec vzpomněl, že má některý z jeho blízkých narozeniny. Narozeniny nejsou Vánoce, které nám jsou již dva měsíce předem připomínány na každém kroku a které i tak spousta lidí nestíhá a řeší na poslední chvíli. Narozeniny se jenom plíživě přiblíží a proběhnou bez jediné připomínky.
Mám své kamarády a příbuzné rád, a tak se snažím si na jejich narozeniny vzpomínat. Přesto se mi to často nedaří. Facebook upozorňuje na narozeniny naprosto nedostatečně, poznámky v kalendáři nefungují tak, jak by měly. Snadno se tak dostanete do chvíle, kdy jste včasné přání k narozeninám prosrali a to opožděné s sebou ponese nevyhnutelný nádech trapnosti.
To se mi stalo minulý víkend, kdy jsem kvůli řešení neodkladných nečekaných problémů (vážně!) zapomněl popřát k narozeninám Ondrovi, dlouholetému kamarádovi a spoluautorovi tohoto blogu. Nezlobí se, řekl bych, to není jeho styl. Spíš mi naoko vynadá, že jsem debil, že mu vlastně věnuji celý článek. Zaznít to ale musí:
Kocoure, přeji ti všechno nejlepší k narozeninám. Ačkoliv už nejsi v takové kondici jako před pár lety, věřím, že tvůj další přežitý rok patřičně oslavíme v nějaké dostatečně stylové putyce.
K přání se připojuje i Matouš, kterému přání v termínu taky nějak nevyšlo.
Mí kamarádi, kamarádi jiných kamarádů, babičko, nevěste hlavu, když vám někdo včas nepopřeje k nějakému výročí. Neznamená to, že na vás kašle. Znamená to jen, že dnešní chytré nástroje, které by na narozeniny a podobné události měly upozorňovat, nejsou tak chytré, aby vynahradily svým uživatelům stále častější výpadky paměti.